11 C 274/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 6. 2022 domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 13 008 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do [anonymizována dvě slova] za období od 21. 2. 2020 do 30. 6. 2020 a za období od 21. 8. 2020 do 31. 12. 2020, vyplývající z provozování vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalovaná částka se skládá z jednotlivých nároků za dobu nepojištění vozidla a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každý z nároků. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3 (ze [anonymizováno] údajů o vozidle). K tomuto automobilu neměla žalovaná v období od 21. 2. 2020 do 30. 6. 2020 a ode dne 21. 8. 2020 do dne 31. 12. 2020 (celkem po dobu 131 dní a 133 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu ze dne 5. 8. 2021 k úhradě příspěvku do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za období od 21. 2. 2020 do 30. 6. 2020 a výzvu ze dne 19. 8. 2021 za období od 21. 8. 2020 do 31. 12. 2020 s tím, že žalovanou vždy vyzvala k úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (z [anonymizováno] k úhradě příspěvku do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 5. 8. 2021 a ze dne 19. 8. 2021). Výzva ze dne 5. 8. 2021 byla žalované doručena dle domněnky doby dojití dne 10. 8. 2021 a výzva ze dne 19. 8. 2021 dle domněnky dojití dne 24. 8. 2022, splatnost příspěvku nastala 60 dnů od doručení, žalobkyně však považuje za datum splatnosti tohoto příspěvku den 19. 10. 2021 v případě první výzvy a den 2. 11. 2021 v případě druhé výzvy (z informací o zásilce [anonymizováno] a [anonymizováno]). Žalovaná na výzvy nereagovala. Bez reakce zůstaly též předžalobní upomínky ze dne 30. 3. 2022 a 7. 4. 2022, zaslané žalované právní zástupkyní žalobkyně (z předžalobních upomínek a poštovního podacího archu). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 12. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 13. Ačkoliv byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], v období od 21. 2. 2020 do 30. 6. 2020 a od 21. 8. 2020 do 31. 12. 2020 neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do [anonymizována dvě slova] ve výši zákonné denní sazby (47 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), vynásobené počtem dní (131 dní a 133 dní) pro vozidlo [registrační značka]. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle ve výši 2 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky. Žalovaná příspěvek do [anonymizována dvě slova] ani po výzvách žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona řádně a včas (tj. ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzev) nezaplatila, čímž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 008 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. v délce tří dnů a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost k náhradě nákladů řízení stanovena žalované k rukám právní zástupkyně žalobkyně.