11 C 321/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 779 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 5. 9. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. [anonymizováno] coby poskytovatel [anonymizováno] úvěrů uzavřel s žalovanou dne 5. 9. 2018 Smlouvu o [anonymizováno] úvěru, a to prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy [anonymizováno] provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], žalovaná rovněž prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a podle čl. 3 [číslo] [anonymizováno] obchodních podmínek (dále jen„ [anonymizováno]“) potvrdila, že je schopná úvěr splatit. [anonymizováno] proto na základě smlouvy poskytl žalované na její bankovní účet 3 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [právnická osoba] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 779 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 3 779 se žalovaná zavázala zaplatit jednorázově do 5. 10. 2018. Žalovaná však na dluh uhradila pouze 2 000 Kč. [anonymizováno] dne 1. 1. 2021 uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, v němž [anonymizováno] rovněž vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 8. Creamfinance a žalovaná uzavřeli smlouvu o [anonymizováno] úvěru, na jejímž základě [anonymizováno] poskytl žalované 3 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 779 Kč do 5. 10. 2018. [anonymizováno] vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. 9. Dle soudu [anonymizováno] zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 a § 87 zákona, rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 779 Kč byl stanoven přiměřeným způsobem. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaná byla povinna v souladu s jejím ujednáním vrátit [anonymizováno] čerpané finanční prostředky spolu s poplatkem. 10. Žalovaná peněžitou zápůjčku ve sjednané lhůtě do 5. 10. 2018 nevrátila, neboť na svůj dluh uhradila pouze 2 000 Kč, čímž se následujícím dnem dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalobkyně, na kterou [anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., má tak vedle dlužné částky 1 779 Kč nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Úrok z prodlení náleží žalobkyni od 6. 10. 2018 ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 779 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.