11 C 337/2021-54 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 8. 6. 2021 [anonymizováno] [název soudu], [anonymizováno] následně [název soudu] dne 1. 12. 2021, domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku [anonymizována tři slova] za období od 5. 6. 2018 do 24. 6. 2018, vyplývající z provozování vozidla – osobního automobilu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UE659509 – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a dále z titulu neuhrazeného příspěvku [anonymizována tři slova] za období od 16. 6. 2018 do 13. 8. 2018, vyplývající z provozování vozidla – osobního automobilu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [registrační značka], [VIN kód], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], [anonymizována čtyři slova] (osobní automobil [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]). V době od 5. 6. 2018 do 24. 6. 2018 (celkem 20 dnů) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 15. 2. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 600 Kč ve lhůtě 30 dnů, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, kdy splatnost příspěvku nastala dne 1. 4. 2019. Žalobkyně vedle základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (65 Kč), tedy 1 300 Kč, požaduje rovněž poplatek spojený s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dluh žalovaného nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2020. 5. V řízení z listinných důkazů dále vyplynulo, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], [anonymizováno 5 slov] (osobní automobil [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]). V době od 16. 6. 2018 do 13. 8. 2018 (celkem 59 dnů) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 15. 2. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 787 Kč ve lhůtě 30 dnů, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, kdy splatnost příspěvku nastala dne 1. 4. 2019. Žalobkyně vedle základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (93 Kč), tedy 5 487 Kč, požaduje rovněž poplatek spojený s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dluh žalovaného nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2020. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], v období od 5. 6. 2018 do 24. 6. 2018 neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku [anonymizována tři slova] ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (20 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek [anonymizována tři slova] žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas (tj. ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Stejně tak ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], v období od 16. 6. 2018 do 13. 8. 2018 neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku [anonymizována tři slova] ve výši zákonné denní sazby (93 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (59 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas (tj. ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 387 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně jakožto doložený plátce povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 12. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.