16 C 229/2021-88 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21.12.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.757 Kč s přísl. představující nevyplacenou mzdu za říjen 2021. Svůj nárok odůvodnila tím, že byla u žalovaného zaměstnána na základě dohody o provedení práce uzavřené dne 1.8.2020 na pozici asistentka ředitele společnosti. Žalovaný, jakožto zaměstnavatel, jí mzdu nevyplatil ve výplatním termínu, a to ani po telefonické výzvě a předžalobní upomínce ze dne 24.11.2021. Žalobkyně podáním dne 7.3.2022 doplnila žalobu tak, že obdržela výplatní pásku, kterou jí poskytl [příjmení] [příjmení] na základě jí vypracovaného výkazu práce, který sice byl v říjnu odvolán, ale v rejstříku byl vymazán až později. Zároveň p. [příjmení] byl i ředitelem společnosti a není povinností zaměstnance, aby si každý měsíc kontroloval údaje, jakož aby si uchovával výkazy práce. [ulice] mzda nemůže být nižší než minimální, přičemž minimální mzda v roce 2021 činila částku 15 200 Kč měsíčně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, což uvedl v písemném podání ze dne 17.2.2022. Původně společnost měla dva jednatele – p. [příjmení] a p. [příjmení], který ve společnosti nyní zůstal jako [anonymizováno] [příjmení] se domníval, že dochází k manipulaci výkazů práce zaměstnanců, neboť p. [příjmení] využil zaměstnanců pro výkon práce ve prospěch třetího subjektu, kdy však náklady nesl žalovaný, ačkoliv odměna za zakázky, na kterých zaměstnanci pracovali byla inkasována třetím subjektem a nikoliv žalovaným. P. [příjmení] byl odvolán z funkce jednatele 18.10.2021, zaměstnanci včetně p. [příjmení] neposkytli žalovanému součinnost pro výpočet mzdy za měsíc říjen 2021, proto žalovaný vypočítal nulové mzdy a výplatní pásky s nulovou mzdou zaslal zaměstnancům emailem či poštou. Dohledáním faktur žalovaný zjistil počet odpracovaných hodin a určitou část mzdy zaměstnancům v lednu 2022 vyplatil, jakož i zaslal opravené faktury. Pro nesoučinnost namítá prodlení, jakož i že odměna za práci přísluší pouze zaměstnanci, který svoji práci opravdu odvedl. Proto, pokud žalobkyně odvedla práci pro někoho jiného, není povinností žalovaného mzdu žalobkyni vyplatit. 3. Žalobkyně k výzvě soudu podáním ze dne 1.6.2022 navrhla doplnění důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování má za prokázaný níže uvedený skutkový stav: Žalobkyně pracovala u žalovaného od 1.8.2020 na základě dohody o provedení práce, kdy výpis z obchodního rejstříku vložka [číslo] oddíl C vedený u [název soudu] dokládá, že společnost má dva společníky, měla dva jednatele, p. [příjmení] byl jednatelem od 23.9.2015 18.10.2021, výmaz byl proveden 21.10.2021 a p. [příjmení] byl jednatelem od 13.11.2013 až doposud a každý měl oprávnění jednat jménem společnosti samostatně, nyní jedná za společnost pouze [anonymizováno] (dohoda o provedení práce, výpis z obchodního rejstříku) Žalobkyně obdržela za říjen 2021 výplatní pásku, ve které je celková odměna za práci za říjen 2021 uvedena v žalované částce 9.757 Kč, která je i daňovým podkladem (výplatní páska za říjen 2021). Žalobkyně komunikovala s žalovaným emailem 21.12.2021, kterým mu zaslala okamžité zrušení dohody o provedení práce z téhož dne a nakonec písemně vyzvala žalovaného dne 24.11.2021 k zaplacení dlužné mzdy (email, 21.11.2021 a dopis z 24.11.2021). Soudu byla dodána nová výplatní páska za říjen 2021 s 0 hodnotami. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] dokládá, že za říjen 2021 zaslal dne 10.11.2021 zpracované mzdy jak p. [příjmení], tak i p. [příjmení], oběma s mailem společnosti žalovaného a přílohou byl i hromadný příkaz k úhradě, jakož i přehled mezd zaměstnanců (email z 10.11.2021). [anonymizována dvě slova] uvedl v emailu z 20.6.2022, že mzdy pro žalovaného zpracovával na základě dohody o vedení účetnictví od poloviny roku 2017 na základě podkladů zasílaných jednatelem společnosti v emailové podobě nejdříve od p. [příjmení], pak od p. [příjmení]. Po zpracování za příslušný měsíc, byly doklady odeslány zpět ke kontrole výplatních pásek a přehledu mezd, po odsouhlasení jednatelem byly mzdové záznamy uzavřeny dány příkazy k úhradě, samotnou platbu mezd včetně odvodů si již prováděl jednal přímo sám. (email z 20.6.2022) [příjmení] [příjmení] potvrdil, že je stále vlastníkem žalované společnosti ve výši 50%, avšak již není jednatelem s ohledem na odvolání valnou hromadou. U společnosti pracoval jako ředitel společnosti. Zcela stejnou pozici měl i p. [příjmení], protože společnost měla dvě provozovny, on měl na starosti [obec] a p. [příjmení] [příjmení]. Asistence dával pokyny on. (Žalobce byl vedoucí výroby.) V říjnu 2021 žalobkyně pro žalovaného pracovala, vytvořila pracovní výkaz, který byl jím schválen, pak šly podklady p. [příjmení] ke zpracování a hotové p. [příjmení] zkontroloval, že jsou v pořádku. Nemohl však provést platbu, neboť p. [příjmení] zrušil jeho oprávnění v bance, takže ztratil oprávnění autorizace. [právnická osoba] zná, má tam funkci jednatele, občas pro tuto firmu pracuje. Předmětem práce je technická podpora, nevystavuje faktury. [role v řízení] p. [příjmení] potvrdil spolupráci s žalovaným na poskytování účetnictví, která byla zcela v listopadu 2021 ukončena. Nejdříve dostával podklady od p. [příjmení], který v březnu 2021 zcela ukončil svůj pracovní poměr, proto ho i odhlásil a nadále dostával pokyny od p. [příjmení], jak si to p. [příjmení] žádal. Výplatní pásky pro říjen 2021 vypracoval, je možné, že obdržel datovou zprávu od p. [příjmení], který jej informoval o tom, že p. [příjmení] již není jednatelem. Svědecká výpověď p. [příjmení] potvrdila jeho email o vedení účetnictví pro žalovaného, kdy potvrdil, že p. [příjmení] mu poslal výkazy práce od zaměstnanců, včetně vyplnění neschopnosti, dovolené apod., tyto podklady byly posílány i p. [příjmení]. [příjmení], jako účetní přehled zpracoval a do března 2021 to posílal i p. [příjmení] a p. [příjmení], od dubna 2021 zpracování mezd posílal pouze p. [příjmení], neboť p. [příjmení] ukončil své zaměstnání, neměl o zasílání podkladů zájem, o společnost se dál nechtěl starat. Tedy pro p. [příjmení] zpracovával výplatní pásky, kde byl pracovní poměr, jakož i [anonymizováno] a sociální, odměny tam žádné nebyly. [ulice] s žalovaným skončila v říjnu 2021, kdy p. [příjmení] mu poslal výpověď. Poslední měsíc zpracoval za říjen 2021 O odvolání p. [příjmení] se dozvěděl v listopadu 2021, připustil možnost, že mu to bylo oznámeno do datové schránky dne 19.10.2021. 5. Soud nepřipustil navržené důkazy podáním dne 21.9.2022 pro jejich opožděné navržení, jakož i navrhovanou datovou zprávu z 9.10.2021 od p. [příjmení] p. [příjmení], když koncentrace proběhla při jednání dne 10.5.2022 a lhůta pro doplnění proběhla do 10.6.2022. Více důkazů nebylo navrhováno a soud rozhodl na základě výše provedených důkazů za použití § 132 o.s.ř. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle zák. č. 262/2006Sb. zákoníku práce, kdy žalobkyně na základě dohody o provedení práce byla zaměstnána u žalovaného dle § 75 cit. zák., který byl asi ukončen okamžitým zrušením ze stany žalobkyně 21.12.2021 §56 odst. 1 písm. b) cit. zákona, neboť toto okamžité zrušení nebylo soudem zpochybněno. Dle § 109 cit. zák. žalobkyni náleží za vykonanou práci mzda, kdy žalobkyně práci uvedla na výkazu práce, který byl zkontrolován, následně byla mzda ve výplatní pásce za říjen 2021 vypočtena, výplatní páska byla p. [příjmení] účetním dle podkladů vypracována a ta byla pak schválena žalovaným, resp. p. [příjmení], avšak nebyla proplacena, protože p. [příjmení] ztratil oprávnění v bance. P. [příjmení] byl u žalovaného nejdříve zaměstnán na základě pracovní smlouvy, následně byl zvolen jednatelem a svoji funkci vykonával od 23.9.2015 do 18.10.2021, nadále po svém odvolání tedy od 19.10.2021 setrvával na pozici ředitele, což sám žalovaný připustil tím, že až v listopadu 2021 p. [příjmení] předal okamžité zrušení pracovního poměru. P. [příjmení] uvedl, že byl nadřízeným žalobkyně, tedy měl oprávnění za celý říjen 2021 provést kontrolu práce žalobkyně, i když ne již z titulu jednatele, ale z titulu nadřízeného jako ředitele. Sám žalovaný při posledním jednání uvedl, že zaměstnanci po odvolání p. [příjmení] měli pracovat dál na zakázkách, aniž by se p. [příjmení] do nich jakkoliv aktivně zapojil, tj. dával jim příkazy k provedení práce, jakož práci kontroloval. K výzvě soudu žalovaný uvedl, že práci ředitele již p. [příjmení] od května 2022 nevykonával, práce se přesunula na p. [příjmení], který měl zaměstnance na starosti, což potvrdil i výslech p. [příjmení]. Žalovaný o odvolání p. [příjmení] informoval emailem pouze p. [příjmení] a p. [příjmení], zaměstnance nikoliv, resp. měl je informovat ústně, že mají pokračovat na zakázkách. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni přiděloval úkoly. 7. Ust. § 18 cit. zákona upravuje, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Nemůže jít k tíži zaměstnanců rozkoly mezi jednateli či společníky. 8. Žalobkyně byla v říjnu 2021 u žalované