17 C 246/2021-90 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zdržet se uveřejňování nepravdivých a nepodložených informací o veřejném působení žalobkyně, a to zejména, že žalobkyně prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice [anonymizováno] části [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [obec a číslo]“), dále aby žalovaná byla povinna odvolat svůj výrok o tom, že žalobkyně prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice [anonymizováno] [obec a číslo], jako nepravdivý, a to zasláním příslušného dopisu provozovateli webového portálu [webová adresa] a konečně, aby soud žalované uložil povinnost zaslat žalobkyni písemnou omluvu v následujícím znění:„ Omlouvám se tímto za své nepravdivé tvrzení v rozhovoru zveřejněném dne 22. 3. 2021 na webovém portálu [webová adresa], že přednostně prosazujete očkování zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]“. 2. Při jednání konaném dne 22. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do části, v níž se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se uveřejňování nepravdivých informací o její osobě a aby byla žalovaná povinna odvolat svůj výrok zasláním dopisu na příslušný webový portál. Soud proto v této části řízení zastavil usnesením ze dne 25. 3. 2022. 3. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně, aby jí žalovaná zaslala písemnou omluvu výše uvedeného znění. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne 22. 3. 2021 byl na webovém portále [webová adresa] zveřejněn rozhovor s žalovanou pod názvem„ 5 otázek pro… Tentokrát pro [celé jméno žalované] ([jméno]) předsedkyni největšího opozičního klubu [obec a číslo]“, který obsahoval nepravdivé a dehonestující tvrzení o žalobkyni a její činnosti jako političky. V tomto rozhovoru žalovaná mj. uvedla, že žalobkyně„ prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice, což v době nedostatku vakcín považujeme za křiklavý projev papalášství“. Toto tvrzení je lživé, neboť žalobkyně nikdy neprosazovala jakékoliv zvýhodnění zaměstnanců radnice MČ [obec a číslo] oproti jiným skupinám, tím méně při očkování proti onemocnění Covid-19. Žalobkyně naopak odmítla vybrat zaměstnance Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo] pro přednostní očkování, když byla dne 16. 3. 2021 k tomuto kroku vyzvána Magistrátem hlavního města Prahy. Nepravdivé tvrzení žalované bylo způsobilé vytvořit u veřejnosti dojem politického i morálního selhání žalobkyně, přičemž žalovaná si záměrně pro svůj výrok vybrala období vrcholící pandemie. Tato okolnost je hrubě přitěžující, neboť nelze akceptovat, aby opoziční politik v době nouzového stavu obviňoval politiky z protiprávního či nemorálního jednání, a tím podkopával důvěru občanů. Tím došlo k překročení přípustné meze výroků v rámci politické debaty, v níž jsou vzájemné útoky obecně běžné. Výrok žalované nelze s ohledem na jeho nepravdivosti považovat za oprávněnou kritiku, a to ačkoliv směřoval vůči žalobkyni jakožto političce a veřejně činné osobě. Žalovaná nadto svůj výrok pronesla prostřednictvím hromadného sdělovacího prostředku. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že její sporný výrok se zakládal na pravdě, neboť sama žalobkyně v článku publikovaném dne 12. 1. 2021 prostřednictvím oficiálního informačního portálu [anonymizováno] části [obec a číslo] sdělila:„ momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně“. Žalovaná tedy pouze svými slovy popsala oficiální a veřejně dostupné vyjádření žalobkyně. Výrok nadto zazněl v rámci diskuze k celospolečenskému veřejnému tématu a žalovaná byla na toto téma přímo tázána v rozhovoru pro místní periodikum [anonymizováno]. Záměrem žalované nebylo vyjadřovat se za pandemické situace a nouzového stavu, to bylo pouze nevyhnutelným průvodním jevem tehdejší situace, žalovaná svůj výrok rovněž nikterak nenačasovala. Je naopak odpovědností vládnoucích politiků, aby v krizových dobách nezveřejňovali kontroverzní či nejasné výroky a nezavdali jakékoliv pochybnosti o správnosti a zákonnosti svého postupu. Druhá část sporného výroku označující jednání žalobkyně za křiklavý projev papalášství je hodnotícím soudem, tedy subjektivním názorem žalované, na nějž má nepochybně právo. Pro žalovanou se navíc jednalo o zvlášť citlivé téma, neboť na přelomu ledna a února 2021 byla s onemocněním Covid-19 sama hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici v [část obce]. Výrok byl prezentován přiměřenou formou v místním, nikoliv v celostátním periodiku, žalovaná je nadto političkou, a proto musí snést větší míru kritiky. 5. V replice ze dne 31. 1. 2022 žalobkyně zdůraznila, že žalovaná její sdělení vytrhla z kontextu, neboť daný článek nesl název„ Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory v [obec a číslo] byli naočkování proti COVID-19“ a z obsahu článku jednoznačně vyplývalo, že naočkováni byli klienti a pracovníci domovů pro seniory a MČ [obec a číslo] nyní hledá možnosti, jak dostat vakcíny k dalším potřebným, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s nejohroženější skupinou občanů. V tomto smyslu tedy zaměstnanci radnice měla žalobkyně na mysli terénní sociální pracovníky, kteří jsou zaměstnáni u Úřadu MČ [obec a číslo], a zaměstnance příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MČ [obec a číslo]. Tento postup nebyl nikterak ojedinělý, neboť se zakládal na pokynech krizového štábu Magistrátu hlavního města Prahy a řídily se jím i jiné městské části. Žalované, jakožto bývalé starostce MČ [obec a číslo] a aktivní advokátce, musel být význam článku nepochybně jasný. Žalobkyně nadto v průběhu ledna až března 2021 informovala na zasedání zastupitelstva a krizového štábu o způsobu očkování na [obec a číslo], a proto žalovaná nemohla být v dobré víře v pravdivost svého tvrzení. Nadto nepodnikla žádné kroky k ověření pravdivosti své interpretace článku a nedotázala se žalobkyně na postup při očkování, ačkoliv byla přítomna na zasedání zastupitelstva. Přitom tuto věc bylo namístě řešit primárně na zasedání zastupitelstva, nikoliv prostřednictvím médií. 6. Žalovaná ve vyjádření ze dne 20. 2. 2022 argumentaci žalobkyně odmítla, neboť článek s názvem„ Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory v [obec a číslo] byli naočkování proti COVID-19“ nesepsala žalobkyně, a proto nelze přihlížet k jeho kontextu. Žalobkyně byla v článku pouze citována, přičemž z jejího výroku jednoznačně vyplynulo, že v dané době dávala dohromady seznam zaměstnanců radnice, kteří by měli dostat vakcínu přednostně. Výrok žalobkyně byl navíc sám o sobě převzat i serverem [webová adresa]. Současné vysvětlení, že zaměstnanci radnice měla žalobkyně na mysli terénní sociální pracovníky, z jejího výroku ani z obsahu celého článku neplyne. Otázka, zda žalobkyně nakonec dala skutečně podnět k prioritnímu očkování zaměstnanců radnice, je pro předmět tohoto sporu irelevantní. Žalobkyně své sdělení na následujících zasedáních zastupitelstva nijak neupřesnila a nebylo povinností žalované dotazovat se, zda své sdělení myslela vážně. Žalovaná připomněla, že i kdyby její sporný výrok nebyl pravdivý, neznamenal by nepřípustný zásah do osobnostních práv žalobkyně, neboť ve smyslu judikatury Ústavního soudu nepřesáhl přípustnou míru intenzity, kterou již nelze v demokratické společnosti tolerovat. Její výrok tedy nepřesáhl mez běžných vyjádření v rámci politické debaty. Žalobkyně nadto rovněž žalovanou veřejně kritizovala, neboť na svém blogu zveřejnila příspěvek, podle něhož žalovaná„ trestala“ občany, kteří podepsali petici,„ v čínském či ruském stylu, tedy nátlakem a citelnou pokutou“. Rovněž neumožnila žalované připojit se distančně na zasedání zastupitelstva dne 21. 12. 2020, ačkoliv koaličním zastupitelům byla tato možnost dána. 7. V podání ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně doplnila, že pro posouzení věci je rozhodující, kdo výrok pronesl a kdy ho pronesl. Žalovaná je zkušená politička a advokátka, která v letech 2010 až 2014 působila jako místostarostka MČ [obec a číslo] a v letech 2014 až 2016 jako starostka; nadto před rokem 1989 podstoupila dle dostupných zdrojů speciální výcvik bezpečnostních složek ohledně práce s informacemi. [příjmení] výrok tedy žalovaná nemohla učinit z neznalosti, ale naopak zcela úmyslně. Výrok žalované byl zveřejněn dne 22. 3. 2021, v době nouzového stavu, kdy populace nebyla téměř proočkovaná a vakcíny nebyly dostupné. Jednalo se o epidemicky nejkritičtější situaci, která se v této míře již neopakovala. V této době rovněž média referovala o osobách, které získaly přednostní očkování, ačkoliv na něj neměly právo. Žalovaná tedy zvolila pro svůj výrok to nejhorší období, aby žalovanou co nejvíce poškodila. Žalobkyně upřesnila, že dne 13. 1. 2021 [anonymizováno] ČR usnesením [číslo] vzala na vědomí Metodický pokyn pro očkovací kampaň Ministerstva zdravotnictví, v jehož dodatku k příloze 1 byli za prioritní skupinu obyvatelstva pro očkování označeni mj. kritičtí zaměstnanci kritické infrastruktury. Z toho důvodu dne 16. 3. 2021 zaslala ředitelka odboru bezpečnosti Magistrátu hlavního města Prahy e-mail žalované, aby