21 C 113/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 7 629 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr [anonymizováno] v odběrném místě na adrese [adresa], a v odběrném místě na adrese [adresa], v období od 3. 9. 2019 do 3. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že účastníci řízení podepsali dne 20. 12. 2017 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa], a na druhé straně závazek žalovaného uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodávku [anonymizováno] a regulovanou cenu související služby v [anonymizováno]. Dále účastníci řízení podepsali dne 21. 5. 2019 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa], a na druhé straně závazek žalovaného uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodávku [anonymizováno] a regulovanou cenu související služby v [anonymizováno]. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala následující faktury: a) fakturu [číslo] ze dne 17. 9. 2020, splatnou dne 5. 10. 2020, cena za spotřebovanou elektřinu 8 900,65 Kč, na zálohách zaplaceno 5 138 Kč b) fakturu [číslo] ze dne 7. 12. 2020, splatnou 28. 12. 2020, cena za spotřebovanou [anonymizováno] 413,18 Kč c) fakturu [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou 9. 11. 2020, cena za spotřebovanou [anonymizováno] 395,19 Kč a d) fakturu [číslo] ze dne 7. 9. 2020, splatnou 24. 9. 2020, cena za spotřebovanou [anonymizováno] 9 567 Kč, na zálohách zaplaceno 6 510 Kč. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku ve výši 7 629 Kč (8 900,65 Kč + 413,18 Kč + 9567,60 Kč + 395,19 Kč – 5 138 Kč – 6 510 Kč) nezaplatil, a to ani přes výzvu žalobkyně. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny dvě smlouvy o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu § 50 odst. 2 zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek [anonymizováno] a s tím spojených služeb, k čemuž se zavázal zmíněnými smlouvami. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou [anonymizováno] ve výši 19 277 Kč, žalovaný na zálohách uhradil 11 648 Kč, celkem tedy vzniklo žalobkyni právo na úhradu 7 629 Kč. Zároveň vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou [anonymizováno] a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto na základě uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Ve výroku II. soud žalobu zamítl co do požadovaného úroku z prodlení za dobu od 29. 12. 2020 do 25. 11. 2021, neboť žalobkyně neprokázala odeslání faktury [číslo] žalovanému, a soud jí proto přiznal úroky až ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní upomínce, která došla do sféry dispozice žalovaného dne 25. 11. 2021 (odeslána na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvách), tj. až ode dne 26. 11. 2021. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal úspěšné žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeho nepatrné části a jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalovanému), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), po 100 Kč v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky, tj. celkem 200 Kč, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.