21 C 262/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 49 000 Kč z titulu [anonymizována dvě slova]. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] (dále též jen„ vozidlo“), které žalovaný dne [datum] odcizil, neoprávněně je řídil pod vlivem alkoholu, nezvládl řízení a narazil do několika jiných vozidel, přičemž způsobil škodu na vozidle žalobkyně, která za opravu vozidla zaplatila 49 000 Kč. Žalovaný byl za uvedené jednání pravomocně odsouzen [anonymizováno] příkazem, v [anonymizováno] příkazu však nebylo uloženo žalovanému, aby nahradil škodu žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného k náhradě škody ústně, což však žalovaný odmítl. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. <b>4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:</b> 5. Žalovaný dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin v [obec a číslo], ulici [anonymizována dvě slova], řídil vozidlo žalobkyně. Činil tak přesto, že před jízdou požil alkohol. Dle [anonymizováno] vyšetření provedeného téhož dne v [anonymizováno] měl žalovaný v krvi 1,41 g alkoholu. Žalovaný nezvládl řízení a s vozidlem narazil do vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], zaparkovaného po pravé straně komunikace, a poté byl odražen vlevo, kde narazil do pravého boku vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], které bylo zaparkováno na levé straně komunikace, přičemž na vozidle žalobkyně způsobil škodu ve výši 51 900 Kč. Za [anonymizováno] čin ohrožení pod vlivem návykové látky byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení [anonymizováno] vozidel na dobu 2 let. [anonymizováno] příkazem nebylo žalovanému uloženo, aby nahradil škodu poškozené žalobkyni (prokázáno trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] / [číslo], který nabyl právní moci dne 12. 5. 2021). Žalobkyně vynaložila na opravu svého vozidla vč. náhradních dílů náklady ve výši 49 000 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2021, příjmovým pokladním dokladem z téhož dne). 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Po právní stránce soud posoudil věc podle následujících zákonných ustanovení: 8. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 9. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 10. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 11. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. 12. Podle § 314e odst. 8 věty první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([anonymizováno] řádu), má [anonymizováno] příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť podmínky pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody dle § 2910 o. z. jsou splněny. Soud měl výrokem [anonymizováno] příkazu za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem předmětného vozidla a že žalovaný pod vlivem návykové látky řídil [anonymizováno] žalobkyně, které odcizil, porušil pravidla silničního provozu jízdou v opilosti a svým jednáním spáchal trestný čin. Žalovaný tedy porušil povinnost stanovenou zákonem. Svým zaviněným protiprávním jednáním žalovaný poškodil vozidlo žalobkyně, když je v opilosti naboural, čímž zasáhl do absolutního (vlastnického) práva žalobkyně a způsobil jí škodu (majetkovou újmu). Způsobená škoda je přitom odpovídajícím následkem protiprávního jednání žalovaného, a mezi protiprávním jednáním a škodou je tedy příčinná souvislost. K tomuto závěru dospěl i [anonymizováno] soud ve výroku pravomocného [anonymizováno] příkazu, jímž je zdejší soud vázán, přičemž [anonymizováno] soud vyčíslil škodu na vozidle žalobkyně na 51 900 Kč. Žalobkyně požadovala žalobou toliko 49 000 Kč coby částku, kterou na opravu vozidla posléze vynaložila. Jelikož žalovaný žalobkyní požadovanou [anonymizována dvě slova] ani částečně nezaplatil, soud žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k úhradě žalované částky. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 750 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 450 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. 300 Kč. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.