23 C 101/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 210 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a poplatku spojeného s uplatněním práva. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 65 Kč x 14 dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 910 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 2. Soud si od [stát. instituce] vyžádal výpis z registru silničních vozidel ohledně vlastníka nebo provozovatele vozidla [registrační značka] v období, za něž žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výpisu předloženého [stát. instituce] plyne, že v soudem dotazovaném období byla vlastníkem vozidla [registrační značka] [právnická osoba] [anonymizováno] a provozovatelem byl žalovaný. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva soudu doručena do vlastních rukou dne 7. 11. 2022 v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaný tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 27.11.2019 ([anonymizována dvě slova]), informace o nepřevzetí a uložení zásilky [anonymizováno], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 30. 1. 2020, upomínka II. ze dne 12.3.2020 ([anonymizováno]), vrácená obálka zásilky [anonymizováno], opakovaná výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 22.5.2020 ([anonymizována dvě slova]), výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 15. 11. 2021 zaslaná [právnická osoba], a.s., předžalobní upomínka ze dne 24.1.2022, poštovní podací arch zásilky [anonymizováno] ze dne 24.1.2022, informace o sledování a uložení zásilky [anonymizováno] (adresát si zásilku nevyzvedl)) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl provozovatelem vozidla s [registrační značka] za dobu od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019. V uvedené době ohledně tohoto vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 910 Kč nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne 27. 11. 2019 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy). Žalovaný byl též vyzván k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes upomínky žalobkyně. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná, za níž se považují společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Dle § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] a [právnická osoba] [anonymizováno] jako jeho vlastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za každý den, kdy na vozidlo nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně je dle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku oprávněna požadovat zaplacení dluhu či jeho části po kterémkoliv ze solidárně zavázaných dlužníků. Žalobkyně si vybrala, že bude zaplacení dluhu požadovat pouze po jednom ze solidárních dlužníků - po žalovaném jako provozovateli vozidla. Žalovaný je proto jako provozovatel vozidla povinen žalobkyni dluh zaplatit. Žalovaný, který je provozovatelem vozidla [registrační značka], neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 65 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. h) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 65 Kč x 14 dnů, tj. činí 910 Kč. Dále, s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 11. 2019 výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila mu lhůtu 30 dní k úhradě dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. 7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, pročež žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 625 Kč Náklady zastoupení sestávají z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.