23 C 91/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7 727 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], za dobu od 17. 1. 2020 do 18. 2. 2020, tedy celkem 33 dní, a za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] za dobu od 29. 3. 2020 do 12. 7. 2020, tedy celkem 106 dní, neboť ohledně uvedených vozidel nebyly uzavřeny pojistné smlouvy týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly, a dále dvou poplatků spojených s uplatněním práva žalobkyně. Žalovaná částka v sobě zahrnuje ve vztahu k vozidlu [registrační značka] příspěvek vypočtený denní sazbou 65 Kč x 33 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 2 145 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a ve vztahu k vozidlu [registrační značka] příspěvek vypočtený denní sazbou 47 Kč x 106 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 4 982 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně. 2. Soud si od [stát. instituce] vyžádal výpis z registru silničních vozidel ohledně vlastníka nebo provozovatele vozidel [registrační značka] a [registrační značka] v období, za něž žalobkyně požaduje po žalované zaplacení příspěvků za nepojištěná vozidla. Z výpisu předloženého [stát. instituce] plyne, že v soudem dotazovaném období byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a provozovatelem vozidla [registrační značka]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaná byla soudem vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva soudu doručena do vlastních rukou dne 13. 10. 2022 v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaná tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. 5. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku ze dne 16. 7. 2020, informace o nepřevzetí zásilky podané dne 16. 7. 2020, výzva k úhradě příspěvku ze dne 3. 9. 2020, informace o nepřevzetí zásilky podané dne 3. 9. 2020, upomínka II. ze dne 3. 12. 2020, informace o vrácení zásilky, vrácená zásilka 9. 12. 2020, upomínka II. ze dne 28. 1. 2021, informace o vrácení zásilky, vrácená zásilka 29. 1. 2021, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 22. 10. 2020, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 16. 12. 2020, výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 10. 1. 2022, předžalobní upomínky ze dne 8. 3. 2022, poštovní podací arch ze dne 8. 3. 2022, informace o sledování zásilky, výpis z evidence registru silničních vozidel) učinil soud následující závěry o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka]. Žalovaná na vozidlo v době od 17. 1. 2020 do 18. 2. 2020 neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná žalobkyni nezaplatila příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 2 145 Kč, ač byla k úhradě opakovaně vyzývána. Poprvé byla žalovaná vyzvána výzvou žalobkyně ze dne 16. 7. 2020, v níž byla vyzvána též k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 60 dní. Žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 8. 3. 2022. Dále byla žalovaná provozovatelem vozidla [registrační značka]. Žalovaná na vozidlo v době od 29. 3. 2020 do 12. 7. 2020 neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná žalobkyni nezaplatila příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 4 982 Kč, ač byla k úhradě opakovaně vyzývána. Poprvé byla žalovaná vyzvána výzvou žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, v níž byla vyzvána též k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 60 dní. Žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 8. 3. 2022. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná, za níž se považují společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaná, která byla provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka] neměla sjednáno předmětné pojištění v období od 17. 1. 2020 do 18. 2. 2020. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 65 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. h) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 65 Kč x 33 dní, tedy činí 2 145 Kč. Dále, s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činily částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované jako vlastníkovi vozidla dne 16. 7. 2020 výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila jí lhůtu 60 dní k úhradě dlužné částky 2 445 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila, a dostala se do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty pro zaplacení dlužné částky. Žalovaná, která dále byla provozovatelem vozidla [registrační značka], neměla sjednáno předmětné pojištění v období od 29. 3. 2020 do 12. 7. 2020. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 47 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. g) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 47 Kč x 106 dní, tedy činí 4 982 Kč. Dále, s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činily částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované jako provozovateli vozidla dne 16. 7. 2020 výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila jí lhůtu 60 dní k úhradě dlužné částky 5 282 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila, a dostala se do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty pro zaplacení dlužné částky. 7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 727 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo