28 C 316/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 11. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 532 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne 13. 12. 2020 uzavřela s žalovaným kupní smlouvu na elektrozařízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] prostřednictvím e-shopu [anonymizováno] s kupní cenou 8 399 Kč. Žalovaný zároveň využil nabízenou dopravu zboží za 133 Kč. Zboží bylo dodáno [anonymizována dvě slova] a převzato žalovaným dne 17. 12. 2020. Kupní cena byla vyúčtována fakturou na částku 8 532 Kč, jejíž splatnost nastala převzetím zboží dne 17. 12. 2020. Kupní cena měla být zaplacena dobírkou, k čemuž při převzetí zboží nedošlo. Žalobkyně reklamovala vadné poskytnutí [anonymizováno] služby, reklamace byla vyhodnocena jako nedůvodná. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě tvrzení žalobkyně a listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud shledal nedostatek pasivní legitimace žalovaného. Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] byla uzavřena smlouva o přepravě dle § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., na základě které [anonymizována dvě slova] doručila zboží žalovanému a bylo jí za to zaplaceno přepravné ve výši 133 Kč ze strany žalobkyně. Zboží bylo doručeno tzv. dobírkou, jejímž smyslem je úhrada zboží až při převzetí zboží. Principem dobírky je, že dokud dobírku nezaplatíte, balík vám nemůže být vydán. Převzetí zboží tedy presumuje skutečnost, že žalovaný dobírku tedy kupní cenu uhradil. Soud dále uvádí, že z každodenní praxe doručování balíků je zřejmé, že dobírka se hradí většinou v hotovosti, aniž by adresát obdržel potvrzení o úhradě, neboť jako potvrzení slouží právě doklad o převzetí či samotné převzetí zboží. Žalovaný tak nemá jak dokázat, že kupní cenu uhradil a případné vyhovění nároku žalobkyně by tak znamenalo, že by žalovaný coby spotřebitel musel kupní cenu hradit dvakrát. 5. K pasivní legitimaci sporu soud konstatuje, že právě [anonymizováno] s.p. coby dopravce odpovídá za doručení zásilky a převzetí dobírkové částky. Z [anonymizováno] podmínek [anonymizováno] s.p. článku 20 vyplývá, že v případě této doplňkové služby podnik vybere při dodání poštovní zásilky od příjemce stanovenou peněžní částku (dále jen„ dobírková částka“). Dobírková částka může znít jen na celé koruny. Za vybranou dobírkovou částku podnik odpovídá odesílateli. Podnik je povinen vyplatit dobírkovou částku i v případě, že při dodání poštovní zásilky byla od příjemce vybrána částka nižší, nebo že nebyla vybrána vůbec. Odpovědnost za vybrání dobírkové částky a povinnost k náhradě škody, která vznikla žalobkyni, tak náleží dopravci. Soud uzavírá, že nedostatek věcné pasivní legitimace žalovaného znamená, že žalovaný není nositelem hmotněprávní povinnosti, o kterou v řízení jde. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení úspěšný žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly.