28 C 52/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], došlým soudu dne [datum], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč. 2. [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobcem, společností [právnická osoba], jako společností nástupnickou, na kterou ke dni [datum] přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] 3. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích níže uvedeného dne Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“): Dne [datum] Smlouvu [číslo] 4. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. 5. Jak je výslovně uvedeno v prohlášení umístěném v dolní části formuláře Smlouvy, podpisem Smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), tyto obdržel a vzal na vědomí, že jsou součástí této Smlouvy, a současně se zavázal [anonymizováno] a pravidla v nich uvedená dodržovat. 6. Právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému následující přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Každé zařízení je přitom identifikováno jedinečným sériovým číslem (SN): Modem * [anonymizováno 6 slov] * ([anonymizováno]) 7. Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkovém listu. 8. K ukončení Smlouvy došlo na základě výpovědi ze dne [datum] po uplynutí výpovědní lhůty dle [číslo listu] [číslo] VOP. K ukončení smlouvy došlo ke dni [datum]. Žalovaný měl dle VOP povinnost vrátit zapůjčená zařízení do [číslo] dnů od data ukončení Smlouvy. 9. Dle [číslo listu] VOP, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do [číslo] dnů od data ukončení Smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se Smlouvou. Pokud bylo uživateli poskytnuto více přijímacích zařízení, je poskytovatel oprávněn mu účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle Smlouvy za každé takové přijímací zařízení. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobkyni celkem jedno zařízení, jež mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na [anonymizováno] Smlouvy, nárokuje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2000.00 Kč, tj. 2000.00 Kč za [anonymizováno] * [anonymizováno 6 slov] * ([anonymizováno]) dle Ceníku. 11. Ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta, je obsaženo přímo ve Smlouvě - konkrétně se jedná o ustanovení písm. f) ve spodní části formuláře smlouvy, které výslovně stanoví, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. 12. Výše smluvní pokuty a další související podmínky jsou pak ujednány v Ceníku služeb [právnická osoba] (dále jen Ceník), případně ve VOP, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Je to z důvodu přehlednosti, neboť výše pokuty za různá zařízení se různí a uvádět všechny možnosti přímo ve formuláři smlouvy by mohlo být z pohledu žalobce pro účastníky matoucí. Žalobce je názoru, že nárokovaná smluvní pokuta je sjednána platně a v souladu s nálezem [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], neboť je sjednána přímo ve formuláři smlouvy, tedy listině, na kterou účastník připojuje svůj podpis. Účastník tak má prokazatelnou možnost se seznámit s povinností, pro jejíž porušení je smluvní pokuta sjednána – nejedná se tak o překvapivé ustanovení - a nelze tvrdit, že se před účastníkem právní předchůdce žalobce pokusil tuto skutečnost skrýt zahrnutím od obchodních podmínek, což je situace, před kterou má výše uvedený nález spotřebitele chránit. Skutečnost, že doplňující informace týkající se smluvní pokuty jsou obsaženy v jiných smluvních dokumentech, nemůže dle názoru žalobce oprávněnost jeho nároku k úhradě smluvní pokuty ze strany účastníka ovlivnit. 13. K zaplacení dlužné částky za služby, vrácení zařízení a nakonec i k samotnému zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně právním předchůdcem žalobce vyzýván a upomínán. 14. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak do dne podání žaloby nebyly dlužné částky uhrazeny. 15. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 [nařízení EP]. Rozhodné právo dovodil soud jako právo české v souladu s [číslo listu] nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. 16. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 17. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaný dne [datum] platně uzavřeli Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Z důvodů na straně žalovaného žalobce od této smlouvy podáním ze dne [datum] odstoupil, a jelikož žalovaný nevrátil ve stanovené lhůtě poskytnuté zařízení, nárokuje žalobce smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 2 000 Kč. 18. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 19. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (tuto smlouvu soud posuzuje jako nepojmenovanou dle ust. § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Pravomoc soudů v této otázce se opírá o usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (usnesení čj. Konf [číslo] ze dne 26. 10. 2010 a usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Co se týká poskytnutého zařízení, nejedná se o dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž se jedná o cenu za poskytnuté koncové zařízení, které bylo poskytnuto na základě dílčích smluv, tudíž zde není pravomoc ČTÚ, ale pravomoc soudů. 20. Soud má za prokázané, že žalovanému byly poskytovány služby, že žalovanému bylo poskytnuto koncové zařízení, a žalovaný je tak povinen za ně zaplatit. Po právní stránce soud posoudil nárok dle ust. § 2085 a násl. o. z. Soud shledal žalobu důvodnou, tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobci přiznal dlužnou částku. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.