34 C 123/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem, motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle tohoto zákona doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku pak nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu. Žalobkyně tak zjistila, že osobní automobil [registrační značka] je evidován jako provozovaný a žalovaný, coby vlastník, neměl ode dne 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, když výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 13. 1. 2021. Žalovaný na výzvu ani upomínku žalobkyně nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky ve výši 11 253 Kč odpovídající příspěvku za předmětné období a dále úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný, coby vlastník vozidla, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti stejného vozidla ani v období ode dne 14. 8. 2020 do dne 31. 10. 2020 (celkem 79 dní). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 26. 10. 2021. Dlužnou částku ve výši 7 347 Kč odpovídající příspěvku za předmětné období a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč žalovaný neuhradil ani po upomínkách žalobkyně. Vedle dlužných částek požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil s objemem válců nad [anonymizována tři slova]), číslo [anonymizována dvě slova] (zprávou [stát. instituce] – odboru dopravněsprávních činností ze dne 13. 6. 2022). V době od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (celkem 121 dní) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Výzvou ze dne 29. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky ve výši 11 253 Kč odpovídající příspěvku za uvedené období, tato výzva byla žalovanému doručena dne 14. 11. 2020 (výzvou k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 29. 10. 2020 a informací o zásilce). Žalobkyně následně dne 6. 1. 2022 zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2022 s informací o zásilce [anonymizováno]), žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil. Dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl ohledně stejného vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem ani v době ode dne 14. 8. 2020 do dne 31. 10. 2020 (celkem 79 dní). Výzvou ze dne 12. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky ve výši 7 347 Kč odpovídající příspěvku za uvedené období, tato výzva byla žalovanému doručena dne 27. 8. 2021 (výzvou k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 12. 8. 2021 a informací o zásilce). Žalobkyně následně dne 12. 1. 2022 zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2022 s informací o zásilce [anonymizováno]), žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období ode dne 1. 2. 2020 do dne 31. 5. 2020 (celkem 121 dní) a ode dne 14. 8. 2020 do dne 31. 10. 2020 (celkem 79 dní) neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (93 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle přísp