34 C 259/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 2. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému podnajala dne 12. 12. 2018 bytovou jednotku [číslo] nacházejícím se ve čtvrtém nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku. Na základě čl. IV, odst. 1 Smlouvy se žalovaný zavázal hradit podnájemné ve výši 15.000 Kč měsíčně a dle čl. IV. odst. 2 Smlouvy se zavázal hradit zálohy na služby ve výši 3.500 Kč měsíčně. Dodatkem [číslo] ze dne 12. 11. 2019 došlo k prodloužení smlouvy o podnájmu bytu do 31. 12. 2020 a navýšení podnájemného na částku 16.000 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne 31. 1. 2020 došlo k úpravě výše zálohových plateb na služby na částku 2.800 Kč měsíčně. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 12. 2020, byt byl žalobci předán dne 4. 1. 2021. Žalovaný neuhradil podnájemné za níže uvedené měsíce: - část podnájemného za měsíc květen 2020 ve výši 5.595 Kč splatné dne 25. 4. 2020, částečná úhrada byla provedena dne 29. 10. 2020, - podnájemné za měsíc červen 2020 ve výši 16.000 Kč splatné dne 25. 5. 2020, - podnájemné za měsíc srpen 2020 ve výši 16.000 Kč splatné dne 25. 7. 2020, - podnájemné za měsíc září 2020 ve výši 16.000 Kč splatné dne 25. 8. 2020, - část podnájemného za měsíc listopad 2020 ve výši 14.800 Kč splatné dne 25. 10. 2020, částečná úhrada provedena dne 24. 11. 2020, - část nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 7.099 Kč splatný dne 27. 10. 2020, částečná úhrada provedena dne 7. 1. 2021, - část nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 29.792 Kč splatný dne 1. 6. 2021, částečná úhrada provedena dne 18. 5. 2021. Dle článku IV., odst. 9. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalovanému smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý i započatý den prodlení. Žalobce vyčíslil kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ke dni 13. 12. 2021 nedaňovým dokladem [číslo]. Žalobce uzavřel se žalovaným dohodu o úhradě dluhu a plnění dluhu ve splátkách dne 13. 10. 2020, na základě které se žalovaný zavázal uhradit dlužnou částku v měsíčních splátkách ve výši 10.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku se zavázal uhradit do 25. 10. 2020 a každou další splátku vždy do 25. dne měsíce. Žalovaný tuto dohodu nesplnil. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně, poslední výzva k úhradě je ze dne 4. 11. 2021, žalovanému doručována dne 8. 11. 2021, žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně byla na základě nájemní smlouvy nájemkyní shora uvedeného bytu. Podle předložené smlouvy o podnájmu bytu ze dne 12. 12. 2018 a dodatku [číslo] ze dne 12. 11. 2019 a [číslo] ze dne 31. 1. 2020 podnajala žalobkyně žalovanému shora uvedený byt. Podnájemné činilo dle smlouvy částku ve výši 15 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 3 500 Kč měsíčně (podnájemní smlouva z 12. 12. 2018). Dodatkem [číslo] ze dne 12. 11. 2019 došlo k prodloužení smlouvy o podnájmu bytu do 31. 12. 2020 a navýšení podnájemného na částku 16.000 Kč (dodatek [číslo] smlouvy o podnájmu z 12. 11. 2019). Dodatkem [číslo] ze dne 31. 1. 2020 došlo k úpravě výše zálohových plateb na služby na částku 2.800 Kč měsíčně (dodatek [číslo] smlouvy o podnájmu z 31. 1. 2020). Podle smlouvy bylo podnájemné splatné vždy do každého 25. dne v měsíci a zálohy na služby byly splatné vždy do 25. dne příslušného měsíce. Žalovaný dne 29. 10. 2020 uhradil částku 10 405 Kč, za 04/ 2020 zůstalo tak k úhradě 5 595 Kč. Za květen, červenec a srpen 2020 žalovaný neuhradil ničeho. Za 10/2020 žalovaný uhradil 1 200 Kč dne 24. 11. 2020. Za vyúčtování služeb ve výši 65 099 Kč za rok 2019 dluží částku 7 099 Kč a za vyúčtování služeb ve výši 50 792 Kč za rok 2020 dluží 29 792 Kč (kniha vydaných faktur). Z faktury číslo [anonymizováno] ze dne 18. 5. 2021, která byla splatná 1. 6. 2021, se zjišťuje, že touto fakturou je žalovanému účtována k úhradě částka celkem 29 792 Kč, jako vyúčtování služeb (elektrická energie, provozní náklady a vodné, faktura č. [anonymizováno]). Z faktury číslo [anonymizováno] ze dne 13. 10. 2020, která byla splatná 27. 10. 2020, se zjišťuje, že touto fakturou je žalovanému účtována k úhradě částka celkem 23 099 Kč, jako vyúčtování služeb (faktura č. [anonymizováno]). Žalovaný uznal dne 13. 10. 2020 dluh na dlužném podnájmu a záloh za poskytované služby ve výši 86 975 Kč. Strany si v dohodě sjednaly plnění dluhu v devíti měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč (první až osmá splátka), splatné vždy k 25. dni v měsíci, první splátka splatná k 25. 10. 2020; devátá splátka ve výši 6 795 Kč splatná k 25. 6. 2021 (dohoda o splátkách a uznání dluhu z 13. 10. 2020). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní úrok ve výši 46 103,38 Kč (nedaňový doklad - penále [číslo] ze dne 13. 12. 2021). Z předžalobní výzvy z 13. 12. 2021 se podává, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva z 13. 12. 2021, včetně podacího archu). Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na shora uvedený dluh zaplatil více, než uvedla žalobkyně. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali užívání shora uvedeného bytu, a to od 12. 12. 2018 na dobu určitou, přičemž žalovanému podnájem skončil dne 31. 12. 2020. Žalovaný za výše uvedená období žalobkyni nezaplatil na podnájemném a službách spojených s užíváním bytu a v žalobě uvedené částky. Skutečnost, že žalovaný za toto období za užívání předmětného bytu nezaplatil žalobkyni na podnájemném a službách plyne z knihy vydaných faktur ze dne 4. 11. 2021 a z faktur č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno]. Žalovaný svůj závazek za období od 04/ 2020 do 25. 8. 2020 navíc uznal v Dohodě o splacení dluhu ze dne 13. 10. 2020. V konkrétním případě zjištěný skutkový stav posoudil soud právně tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o podnájmu podle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle které žalovaný nesplnil svou základní povinnost platit sjednané úhrady za služby spojených s užíváním bytu podle § [číslo] za analogického užití ust. § 2217, 2218, 2246 a 2247 o. z. Žaloba tak byla podána po právu, a to včetně nároku na smluvní úrok ve výši 0,1% denně z dlužné částky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 812 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 212 Kč a z paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy paušál činí 300 Kč/úkon, celkem 2 úkony (sepis žaloby, předžalobní výzva). Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal DPH, neboť náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení pouze v případech uvedených v § 137 odst. 3 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.