34 C 263/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem, motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle tohoto zákona doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku pak nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu. Žalobkyně tak zjistila, že osobní automobil [registrační značka] je evidován jako provozovaný a žalovaná, coby vlastník, neměla ode dne 23. 5. 2020 do dne 24. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 125 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, když výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 2. 2. 2021. Žalovaná na výzvu ani upomínku žalobkyně nereagovala a ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky ve výši 36 550 Kč, která se skládá z příspěvku ve výši 36 250 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč Vedle dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] ([anonymizováno 6 slov]), [anonymizována tři slova]. V době od 23. 5. 2020 do 24. 9. 2020 (celkem 125 dní) neměla žalovaná ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Výzvou ze dne 19. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky ve výši 36 550 Kč skládající se z příspěvku za uvedené období ve výši 36 250 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, lhůta k úhradě příspěvku byla prodloužena o 30 dnů (výzvou k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 19. 11. 2020). Žalobkyně následně dne 6. 5. 2021 zaslala žalované předžalobní upomínku (informací o zásilce [anonymizováno]), žalovaná však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ačkoliv byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období ode dne 23. 5. 2020 do dne 24. 9. 2020 (celkem 125 dní) neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do [anonymizováno] fondu ve výši zákonné denní sazby (290 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. m) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatila, čímž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 640 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 550 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníke