46 C 344/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 10. 8. [číslo], domáhala zrušení její vyživovací povinnosti vůči žalované, která je dcerou žalobkyně, a to z důvodu, že tato již ukončila řádně svoji přípravu na budoucí povolání, když v [anonymizováno] [rok] obhájila svoji diplomovou práci a začala pracovat jako advokátní koncipient v [právnická osoba] 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 odst. 1 o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Naposledy bylo o vyživovací povinnosti žalobkyně jako matky tehdy ještě nezletilé žalované rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. [příjmení] rozsudkem byla žalobkyni stanovena povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované počínaje dnem 1. 9. 2011 měsíčně částkou 3 000 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám otce. Dále byla žalobkyni stanovena povinnost uhradit nedoplatek na výživném ve výši 24 000 Kč. Žalovaná je zapsána jako advokátní koncipient ve společnosti [právnická osoba] 5. Podle § 910 odsst.1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 910 odst.1 a § 911 o.z. a dospěl k závěru, že žalovaná již nabyla schopnost sama se živit, když ukončila přípravu na své budoucí povolání a nastoupila do zaměstnání jako advokátní koncipient. Po dobu přípravy na budoucí povolání byla žalobkyni stanovena vyživovací povinnost rozsudkem soudu. Soud proto z důvodu změny poměrů rozhodl o návrhu žalobkyně tak, že vyživovací její vyživovací povinnost zrušil. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, avšak ta se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.