5 C 186/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 24. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení 10 405 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaná neměla ode dne 23. 2. 2020 do dne 24. 9. 2020 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož ji vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 405 Kč se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Přestože byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradila. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním občanem Srbska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná byla žalobkyní dopisem ze dne 22. 10. 2020 vyzvána k úhradě částky ve výši 10 405, neboť žalovaná v období od 23. 2. 2020 do 24. 9. 2020 neměla sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k vozidlu [registrační značka], jehož byla vlastníkem/provozovatelem, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení předmětné výzvy. Předmětná částka se sestávala z příspěvku ve výši 10 105 Kč (tj. za 215 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, vynásobeno 47 Kč, představující denní sazbu) a dále částky ve výši 300 Kč, představující náklady žalobkyně na uplatnění pohledávky (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 10. 2020 včetně údajů České pošty, s.p. o doručení zásilky). Žalovaná ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila, na což byla opakovaně vyzývána (Upomínkou ze dne 3. 2. 2021; Předžalobní upomínkou ze dne 8. 12. 2021 vč. údajů České pošty, s.p. o sledování zásilky a podacího archu). 6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku Kanceláři (žalobkyni) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu činí 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 8. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, kdy vozidlo nebylo za období od 23. 2. 2020 do 24. 9. 2020 pojištěno, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, kdy jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 215 dní). Výše denní sazby tak vyplývá z vyhlášky, která činí 47 Kč, tj. 215 dní x 47 Kč. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 405 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.