5 C 64/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 3 807,41 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 20. 6. 2017 smlouvu [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě bylo žalovanému zapůjčeno přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to modem. Dne 8. 7. 2020 došlo k ukončení předmětné smlouvy a žalovaný měl povinnost zapůjčené zařízení vrátit, což tak neučinil, na základě čehož byl povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Dále žalovaný neuhradil řádně a včas na žalobkyní vystavená vyúčtování. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, neboť účastníci na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) nijak nereagovali, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytovala služby a žalovaný byl povinen řádně a včas za poskytnuté služby platit. Současně s tím byl žalovanému poskytnut modem, za jehož pronájem se zavázal hradit poplatek (Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 31. 5. 2017 a 12. 10. 2018 [číslo]; Zakázkovým listem). Žalobkyně provedla vyúčtování služeb za období [číslo], přičemž dluh žalovaného za toto období představoval celkem 1 807,41 Kč (fakturami za období [číslo]). Předmětná smlouva byla ze strany žalobkyně vypovězena, což bylo žalovanému oznámeno (Výpovědí smlouvy ze dne 8. 7. 2020). Žalovaný byl povinen zapůjčené zařízení vrátit ve lhůtě 14 dnů od data ukončení smlouvy, což tak neučinil, čímž mu vznikla povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč za nevrácené zařízení (VOP; Ceníkem; Vyúčtováním). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výzvou ze dne 4. 11. 2021 vč. Podacího archu). 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle zákona č. 127/2005 Sb., kdy žalobkyně coby poskytovatelka služeb elektronických komunikací poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací mimo služby uvedené v § 129 odst. 1 věty prvé zákona č. 127/2005 Sb., dle tohoto zákona žalovaný byl povinen hradit cenu těchto služeb. V řízení bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalovanou částku (nebo její část) uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, soud na základě shora provedeného dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 807,41 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby před podáním žaloby dle § 14b odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., ve výroku III. dle § 7 odst. 1 zSOP.