8 C 230/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 19. 3. 2022, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 955 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] neměla ode dne 22. 1. 2021 do dne 18. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušila zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dní od doručení této výzvy. Výzva byla doručena žalované dne 29. 6. 2021 (splatnost příspěvku nastala dnem 28. 8. 2021). Dlužná částka činí 5 955 Kč a skládá se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 87 dní, celkem 5 655 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že auto je její pouze„ papírově“ – auto zakoupil [jméno] [příjmení] s bývalou přítelkyní [jméno] [příjmení] [příjmení], přičemž ani jeden nemohl mít auto napsané na sebe z důvodu dluhů. Po několika měsících se výše zmínění rozešli a paní [příjmení] ji požádala, aby podala [anonymizováno] oznámení o krádeži vozidla. Po nějaké době Policie ČR pana [příjmení] chytila a auto mu odebrala na hlídané parkoviště. Poté byla na Policii ČR předvedena a dotázána, jak s autem naloží, kde i sepsala plnou moc, aby si paní [příjmení] mohla auto vyzvednout. Několikrát paní [příjmení] žádala, aby auto a pojistku převedla na sebe. [příjmení] [příjmení] pojistku chvíli platila, ale poté platit přestala, což se dozvěděla až od dopisu od žalobkyně. Urgovala paní [příjmení], kdy i v čestném prohlášení napsala, že jí auto předává, má na to svědka. Bohužel paní [příjmení] na sebe auto stále nepřepsala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalovaná jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] porušila zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměla ode dne 22. 1. 2021 do dne 18. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalované doručena dne 29. 6. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 28. 8. 2021. Dlužná částka činí 5 955 Kč a skládá se ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po hmotněprávní stránce je povinnost příspěvku odvozena ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zejména § 4 citovaného zákona – z tohoto ustanovení vychází i nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na zjištění soudu nemění nic ani skutečnost, že žalovaná v rozhodném období byla pouze vlastníkem vozidla a vozidlo nepoužívala, v daném případě pro povinnost žalované platit pojistné a v opačném případě příspěvek žalobkyni, dostačuje to, že v předmětném období bylo vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel na její jméno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 955 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.