11 C 400/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 5. 2022 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 3 842,08 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 12. 2021 online Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 3 000 Kč dne 14. 12. 2021 Smluvní strany si ujednaly smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatek ve výši 840 Kč měsíčně. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v celkové výši 5 705 Kč nejpozději do 14. 3. 2022. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 2 000 Kč, zbývající částku však neuhradila ani přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Účastníci si ve smlouvě ujednali a) poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 840 Kč měsíčně, kdy nárok na tento poplatek žalobkyni vzniká při poskytnutí úvěru a dále každý, byť jen započatý, měsíc trvání úvěru a b) zápůjční úrokovou sazbu ve výši 0,1 % denně, která byla neměnná po celou dobu trvání úvěru a platná i pro případ opožděných plateb. Dále si žalobkyně a žalovaná ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku 5 705 Kč ve třech splátkách nejpozději do dne 14. 3. 2022. Pokud jde o splátky, tak: první splátka ve výši 1 901,44 Kč byla splatná 14. 1. 2022 a skládala se z jistiny ve výši 968,44 Kč, poplatku za správu ve výši 840 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 93 Kč; druhá splátka ve výši 1 901,44 Kč byla splatná dne 14. 2. 2022 a skládala se z jistiny ve výši 998,46 Kč, poplatku za správu ve výši 840 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 62,98 Kč a třetí splátka ve výši 1 902,03 Kč byla splatná dne 14. 3. 2022 a skládala se z jistiny ve výši 1 033,10 Kč, poplatku za správu ve výši 840 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 28,93 Kč. Žalobkyně poskytla žalované částku 3 000 Kč dne 14. 12. 2021. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posuzovala poměry žalované, konkrétně tak, že: vycházela z tvrzených příjmů a výdajů žalované; údaje žalobkyně ověřila podle doloženého výpisu z bankovního účtu a podle rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku; pracovní poměr byl doložen dohodou o pracovní činnosti. Žalovaná byla lustrována v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, když splátky ve sjednané výši nehradila řádně a včas. Konkrétně žalovaná uhradila dne 24. 1. 2022 pouze 2 000 Kč, což žalobkyně započetla na smluvní pokutu (9,70 Kč), první splátku (1901,44 Kč) a částečně druhou splátku (88,86 Kč) Žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky, ničeho (dalšího) však neuhradila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednání poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 840 Kč měsíčně a úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 5 705 Kč ve třech splátkách, nejpozději do 14. 3.2022. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky vrátila pouze částečně, když zaplatila žalobkyni částku 2 000 Kč dne 24. 1. 2022. Tato částka byla započtena na smluvní pokutu ve výši 9,70 Kč, úhradu první splátky poplatků ve výši 1 901,44 Kč a úhradu druhé části splátky poplatků ve výši 88,86 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dlužila žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši 3 714,66 Kč (1 901,44 Kč + 1 901,44 Kč + 1 902,03 Kč – 1 901,44 Kč – 88,86 Kč). Kromě tohoto nároku vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, tj. smluvní pokuty ve výši 127,47 Kč (prodlení v období od 15. 1. 2022 do 24. 1. 2022 ohledně částky 3 000 Kč a od 25. 1. 2022 do 2. 5. 2022 ohledně částky 1 000 Kč, od čehož je odečteno částečné započtení ve výši 9,70 Kč). A protože žalovaná neuhradila druhou a třetí splátku včas, dostala se vždy následujícího dne po splatnosti do prodlení, a to konkrétně ohledně nezaplacené jistiny ve výši 998,46 Kč dne 15. 2. 2022 a ohledně nezaplacené jistiny ve výši 1 033,10 Kč dne 15. 3. 2022. Žalobkyni tedy náleží od uvedených dat jednak nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jednak nárok na ujednaný úrok ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení ze zbývající částky neuhrazené jistiny úvěru, a to až do jejího zaplacení. 7. Ze shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 842,08 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud v obou případech v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. v délce 3 dnů od právní moci rozsudku. 11. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.