16 C 26/2020-286 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 2. 2022 domáhal po žalovaných zaplacení částky 850 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 26./ 27. 5. 1922 byla uzavřena mezi [příjmení] správním výborem pro [obec] v [obec] a [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků Smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce], [územní celek], za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Právo stavby bylo zřízeno na 80 let a byl ujednán stavební plat ve výši 1 200 Kčs ročně. Dle [číslo listu] smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím 80 let přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane [příjmení] právní výbor, resp. jeho právní nástupce. V současné době je pozemek č. k. [číslo] v [část obce] tvořen mj. pozemky parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví]. Podle zákona č. 172/1991 Sb. je vlastníkem výše uvedených pozemků hlavní město Praha a tedy je nástupcem [příjmení] správního výboru. Žalobce je tedy výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] (včetně stavby [adresa]) a pozemku parc. [číslo]. Žalovaní nemovitosti užívali na základě smlouvou zřízeného práva stavby do dne 15. 6. 2002, od té doby do současnosti užívají žalovaní nemovitost již bez právního důvodu. Tím se bezdůvodně obohatili na úkor žalobce ve výši obvyklého nájemného, konkrétně v období od 3. 12. 2016 do 2. 12. 2019 žalobce eviduje bezdůvodné obohacení ve výši vyčíslené znalcem na 900 000 Kč. Dne 11. a 12. 12. 2019 byl žalovaným doručen předpis náhrady za faktické užívání, který je vyzýval k zaplacení částky 900 000 Kč do 15 dnů. Žalobce se domáhá zaplacení částky 850 000 Kč za faktické užívání nemovitosti v období od 3. 2. 2017 do 2. 12. 2019. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu dne 30. 12. 2019. 2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne 24. 3. 2020 s žalobou nesouhlasili a uvedli, že pozemky parc. [číslo] nabyli vydržením. Na základě žádosti ze dne 21. 7. 1927 se dne 5. 4. 1928 [příjmení] správní výbor za souhlasu vlády usnesl na zrušení práva stavby a možnosti prodeje pozemků. Dne 9. 12. 1938 došlo k převedení stavebního práva z [anonymizováno] na [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Od 9. 12. 1938 tedy předchůdci žalovaných drží pozemky parc. [číslo] tyto pozemky mimořádně vydrželi eventuálně vydrželi. Žalovaní a jejich právní předchůdci se po roce 1989 marně snažili o sjednocení faktického a právní stavu. Právní stav ode dne 13. 7. 2002 je v souladu se stavem faktickým, žalovaní byli a jsou vlastníky veškerých nemovitostí. Žalovaní a jejich právní předchůdci vyzvali řádně a včas žalobce dne 12. 6. 2002 k vyřešení majetkových poměrů k pozemkům, žalobce nereagoval, proto měli žalovaní za to, že jsou vlastníky pozemku. Na základě zákona č. 172/1991 Sb. pozemky na žalobce nepřešly, ale zůstaly ve vlastnictví České republiky, žalobce tedy není aktivně legitimován. V případě, že by byl žalobce aktivně legitimován, náleželo by mu jen pachtovné ve výši 1 200 Kčs, tj. po přepočtu 6 183 Kč. Na smluvním pachtovném žalovaní nic nedluží. Veškeří vlastníci nemovitostí bývalého [anonymizováno] provedli z opatrnosti platbu smluvního pachtovného za roky 2018 a 2019 v únoru roku 2020. Pokud by se jednalo o bezdůvodné obohacení, nebyl by jím jakýkoliv prospěch, kterého mohl vlastník dosáhnout, ale pouze ten prospěch, o který obohacený zvýšil svůj majetkový stav nebo o nějž se majetkový stav nezmenšil. Žalobce zde neunesl důkazní břemeno, pozemky vůbec nebylo možné v relevantním období pronajmout. Žalobce zapříčinil současný stav, když dodnes neprodal parcely podle usnesení ze dne 5. 4. 1928. Žalobcův nárok je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce za užívání nemovitosti bez právního důvodu eviduje dlužnou částku 900 000 Kč, domáhá se pouze částky 850 000 Kč, žalobní návrh je absolutně nepřezkoumatelný. Žalovaní dále vznesli námitku promlčení, právo mohlo být poprvé uplatněno dne 13. 6. 2002. 3. Žalobce k aktivní legitimaci doplnil, že je právním nástupcem [příjmení] správního výboru. Z listu vlastnictví [číslo] dle žalobce plyne, že vlastníkem předmětných pozemků byl před žalobcem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]“. Právo stavby bylo zřízeno smlouvou na omezenou dobu 80 let. Institut práva stavby opravňoval žalované a jejich právní předchůdce, aby měli na cizím pozemku umístěnou stavbu, která byla součástí práva stavby, nebylo možné s ní samostatně nakládat. Právo stavby mělo charakter věci nemovité a stavba zřízená na jeho základě se považovala za jeho příslušenství podle zákona [číslo] ř.z. Při zániku práva stavby připadne stavba vlastníkovi pozemku. Stavba je pak ode dne 1. 1. 2014 součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], na kterém je zřízena. 4. Řízení bylo usnesením ze dne 15. 1. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo řízení, v němž byla řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k předmětné stavbě [adresa]). 5. Na ústním jednání konaném dne 20. 10. 2022 soud z provedených důkazů zjistil, že dne 26./ 27. 5. 1922 byla uzavřena mezi [příjmení] správním výborem pro [obec] v [obec] a [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků Smlouvu o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce], obec Praha, za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva, právo stavby bylo zřízeno na 80 let a byl ujednán stavební plat ve výši 1 200 Kčs ročně, dle čl. 18 smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím 80 let přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane [příjmení] právní výbor, resp. jeho právní nástupce (smlouva o stavebním právu ze dne 26/ 27. 5. 1922). Žalovaní jsou u katastrálního úřadu zapsáni jako vlastníci budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví], na základě rozhodnutí o dědictví [spisová značka], k pozemkům parc. [číslo] měli v období od 15. 6. 1922 do 15. 6. 2002 právo stavby a jako vlastník těchto pozemků je zapsáno [územní celek], žalovaní k nim mají předkupní právo (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce dne 2. 12. 2019 a 30. 12. 2022 vyzval žalované k zaplacení částky 900 000 Kč jako náhrady za faktické užívání pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce] (přípis žalobce ze dne 2. 12. 2019, výzva k úhradě dlužné částky ze dne 30. 12. 2019). Bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] (rozsudek [anonymizována dvě slova] [rok], potvrzený [spisová značka]). Podle vypracovaného stanoviska objednaného hlavním městem Prahou je obvyklá cena nájmu pozemků blízkých pozemkům parc. [číslo] stanovena ve výši 25 000 Kč až 30 000 Kč (stanovisko o ceně obvyklého nájmu). Žalovaní se snažili po zániku práva stavby domluvit se žalobcem (opětovná výzva k vypořádání nároků ze zaniklého práva stavby ze dne 19. 7. 2019). Žalobce si vyžádal z katastru nemovitostí poskytnutí údajů ze sbírky listin, na jehož základě se zjistilo, že v listu vlastnictví Národního výboru [územní celek] u pozemků parc. [číslo] je uvedeno právo stavby, ale oba pozemky jsou přeškrtnuté (objednávka, výpis listu vlastnictví). 6. Žalobce svou žalobu doplnil podáním ze dne 16. 11. 2022, ve kterém uvedl, že žalobce byl v dobré víře, že na něj přešlo vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] i ke stavbě [adresa]. Pro splnění zákonných podmínek podle zákona č. 172/1991 Sb. musely být pozemky ve vlastnictví [země], ke dni 23. 11. 1990 k nim příslušelo právo hospodaření národním výborům, a obec s pozemky musela skutečně hospodařit. [příjmení] pozemků ke dni 24. 5. 1991 byla [země], Národnímu výbor [anonymizováno] [obec] ke dni 23. 11. 1990 příslušelo právo hospodaření s pozemky, a žalobce s pozemky fakticky hospodařil prostřednictvím žalovaných, resp. jejich právních předchůdců. 7. Na ústním jednání konaném dne 19. 1. 2023 soud z provedených důkazů zjistil, že [název soudu] potvrdil rozhodnutí [název soudu] a [název soudu], že žalovaní jsou vlastníky budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] (usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). I další dovolání žalobce v jiné věci týkající se určení vlastnického práva k budově bylo odmítnuto a soud potvrdil, že žalobce na pozemcích fakticky nehospodařil (usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Z odpovědi katastrálního úřadu pro hlavní město v [obec] soud zjistil, že do [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] se začalo zapisovat v roce 1964, v roce 2001 byl zápis ukončen (žádo