22 C 224/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 4. 2022 domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost jí zaplatit 3 043 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná se při přepravní kontrole dne 10. 4. 2019 na lince 57, č. vozu 573 neprokázala platným jízdním dokladem v ceně 18 Kč, o čemž byl sepsán zápis [číslo] který žalovaná převzala a podepsala. Dále se žalovaná dne 13. 7. 2019 na lince 57, č. vozu 61, neprokázala platným jízdním dokladem v ceně 25 Kč, o čemž byl sepsán zápis [číslo] který žalovaná rovněž převzala a podepsala. Žalované tak vznikla povinnost uhradit jízdné v celkové výši 43 Kč a dále přirážku v celkové výši 3 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, i když byla k tomuto vyzvána již v zápisu o provedené přepravní kontrole. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o přepravě osob. 7. Žalované uzavřením smlouvy o přepravě vzniklo právo, aby jí dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně jí vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Jelikož se žalovaná na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, je povinna zaplatit vedle dlužného jízdného stanoveného tarifem, též přirážku k jízdnému ve smyslu § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Výši přirážky k jízdnému stanoví dopravní podnik v přepravních podmínkách, přičemž základní přirážka při přepravě cestujícího bez platného jízdního dokladu činila ke dni kontroly žalované částku ve výši 1 500 Kč. 8. Nezaplacením přirážky k jízdnému do dne splatnosti, tj. do 10. 5. 2019 a do 12. 8. 2019, se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.