34 C 3/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 25. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 516 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené přepravní smlouvy dne 15. 1. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, když žalovaný dne 15. 1. 2021 v 16:41 hodin cestoval linkou [číslo] přičemž se k výzvě pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný se dne 15. 1. 2021 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., a to na lince [číslo] (zápisem o provedené přepravní kontrole). Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil (zápisem o provedené přepravní kontrole). Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 3. 8. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován (smlouvou o postoupení souboru pohledávek vč. přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2022). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (předžalobní upomínkou s podacím lístkem ze dne 19. 7. 2022). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Ačkoliv se žalovaný dne 15. 1. 2021 přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, a to na lince [číslo] na výzvu pověřené osoby dle § 18a zákona o silniční dopravě se neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byl povinen dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným dokladem a byl přepravován bez platné jízdenky, je považován za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odst. 6 vyhlášky), a je tak povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení jízdného ve výši 16 Kč za přepravu dne 15. 1. 2021 dle platného tarifu [anonymizována dvě slova] [územní celek] pro přepravu cestujících a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce. Jízdné a přirážka k jízdnému byly splatné do 15 dnů ode dne provedení přepravy. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni jeho splatnosti. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 516 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.