46 C 57/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 10 248 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako podnikatel s předmětem [anonymizována dvě slova] mj. [anonymizována dvě slova] na základě [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne 1. 12. 2022 pronajal žalovanému [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [registrační značka] Součástí smlouvy byly též všeobecné smluvní podmínky, s nimž se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný převzal [anonymizováno] do užívání dne 1. 12. 2022. Mezi stranami byl sjednán nájem na 6 hod., [anonymizováno] bylo zapůjčeno v [číslo] hod a mělo být ze strany žalovaného vráceno týž den ve 14 hod. [anonymizováno] žalobce žalovanému řádně vyúčtoval dne 1. 12. 2022 při převzetí [anonymizováno], téhož dne žalovaný žalobci složil v hotovosti zálohu ve výši 2 500 Kč. Žalovaný žalobci [anonymizováno] vrátil až dne 2. 12. 2022 v 16.00 hod, a to s poškozením. Žalobce při převzetí [anonymizováno] dne 2. 12. 2022 předal žalovanému vyúčtování svých nároků plynoucích z nájemní smlouvy znějící na souhrnnou částku 12 748 Kč. Tato celková částka se skládá z [anonymizováno] ve výši 900 Kč, plnění za prodloužení doby nájmu ve výši 1 400 Kč, úhrady za doplnění pohonných hmot ve výši 448 Kč a náhrady za poškození vozidla ve výši 10 000 Kč. Žalovaný vyúčtované nároky žalobce uznal, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na předmětnou listinu, a zavázal se finanční prostředky uhradit žalobci v hotovosti do 15. 12. 2022. Spolu s žalovaným listinu podepsal též pan [jméno] [příjmení], známý žalovaného, který byl přítomen jednání žalobce a žalovaného. Žalobce provedl jednostranné započtení své pohledávky ve výši 12748 Kč proti pohledávce žalovaného ve výši 2 500 Kč představující složenou zálohu. Vzhledem k tomuto započtení činí pohledávka žalobce celkově 10 248 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 22. 12. 2022, který si žalovaný nepřevzal, a následně odeslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., avšak opět zcela bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr. 5. Žalobce jako podnikatel (prokázáno [anonymizováno] ze [anonymizováno] rejstříku žalobce) dne 1. 12. 2022 uzavřel se žalovaným [anonymizována dvě slova] [číslo] jejíž součástí byly všeobecné podmínky [anonymizováno], na základě které žalobce [anonymizováno] žalovanému [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [registrační značka] na dobu 6 hodin dne 1. 12. 2022, když [anonymizováno] bylo [anonymizováno] v [číslo] hod a mělo být ze strany žalovaného vráceno týž den ve 14 hod. (prokázáno [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 12. 2022, kopiemi [anonymizováno] a [anonymizováno] průkazu žalovaného). Nájemné činila 2 500 Kč a bylo uhrazeno žalovaným při převzetí [anonymizováno] dne 1. 12. 2022 (prokázáno [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 12. 2022). Žalovaný vrátil [anonymizováno] až dne 2. 12. 2022 v 16.00 hod. a účastníci se dohodli na prodloužení smlouvy do 2. 12. 2022 v 16.00 hod (prokázáno [anonymizováno] smlouvy ze dne 2. 12. 2022). Žalobce doúčtoval žalovanému nájemné ve výši 900 Kč, plnění za prodloužení doby nájmu ve výši 1 400 Kč a úhradu za doplnění pohonných hmot ve výši 448 Kč (prokázáno vyúčtováním smlouvy ze dne 2. 12. 2022). Žalovaný vrátil [anonymizováno] poškozené, a proto mu v souladu se smlouvou a podmínkami vyúčtoval žalobce náhradu za poškození [anonymizováno] ve výši 10 000 Kč (prokázáno vyúčtováním smlouvy ze dne 2. 12. 2022). Žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše 12 748 Kč a zavázal se zaplatit žalobci tuto částku v hotovosti do dne 15. 12. 2022; uznání dluhu podepsal jako svědek pan [jméno] [příjmení] (prokázáno [anonymizováno] smlouvy ze dne 2. 12. 2022). Žalovaný do dne 15. 12. 2022 žalobci nic neuhradil, a proto jej vyzval žalobce dne 22. 12. 2022 k úhradě dluhu a následně dne 31. 1. 2023 jej vyzval předžalobní výzvou právní zástupce žalobce; žalovaný si žádnou ze zásilek nepřevzal (prokázáno [anonymizováno] žalobce ze dne 22. 12. 2022, [anonymizována dvě slova] ze dne 31. 1. 2023, kopií [anonymizováno] lístku a kopií [anonymizováno] se záznamem pošty o nevyzvednutí zásilky). 6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr. <i>Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>Podle § 2319 o.z. nájemce oznámí pronajímateli poškození, ztrátu nebo zničení věci bez zbytečného odkladu.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2053 o.z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, přičemž žalovaný dne 2. 12. 2022 vůči žalobci uznal svůj dluh ve výši 12 748 Kč, který mu plynul z titulu nájmu věci movité a náhrady škody, tj. v řízení byl prokázán vznik původního dluhu, jež byl žalovaným uznán. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 679,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 248 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.