5 C 72/2022-157 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal stanovení povinnosti žalovanému platit žalobci částku 5 000 Kč jako výživné pro zletilého syna počínaje březnem 2022 s tím, že manželství matky a otce žalobce bylo uzavřeno [datum], matka návrhem podaným k soudu dne [datum] podala u Obvodního soudu pro Prahu 10 návrh na rozvod jejich manželství. Žalobce pro vyostřené vztahy se žalovaným opustil společné bydliště, bydlí samostatně, od [datum] je studentem [anonymizováno] univerzity, se sídlem [adresa]. Jelikož se žalobce musí živit sám, nemohl studovat veřejnou školu a nemohl si dovolit studium univerzitního typu a z důvodu náročnosti přípravy během studia, žalobce studuje vysokou školu, kde se platí školné. Žalobce má však 2 zaměstnání, nemá žádný majetek s výjimkou automobilu, který si pořídil na leasing, jeho náklady činí 10 400 Kč za nájemné, 7 000 Kč měsíční leasing, 2 000 Kč garáž, 600 Kč internet, školné platí částkou 60 000 Kč ročně, žalovaný mu na výživné neplatí částkou žádnou. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce nemá nárok na přiznání výživného jako nezaopatřeného jedincem neschopného se samostatně živit, když žalobce studuje na soukromé vysoké škole, které si žalobce zvolil bez ohledu na příjmy a majetkové poměry rodičů. Žalobce studuje již třetí obory v krátkém časovém úseku od [datum] do [datum], kdy nastoupil na soukromou vysokou školu, přičemž předchozí 2 studia na veřejné škole ukončil dobrovolně pouze na základě svévolného rozhodnutí, když nelze stanovit ani soustavnost studia žalobce, neboť mezi jednotlivými studijními obdobími je časové rozmezí dosahující více jak 6 měsíců, když žalobce nestudoval. Žalobce si na základě svých příjmů mohl pořídit nadstandard a uzavřít smlouvu ohledně nového automobilu na leasing s měsíční splátkou 7 000 Kč, přestože žalobce studuje, žije a pracuje v [obec], k tomuto automobilu si žalobce dále pronajímá podzimní garážové stání. Po celou dobu vysokoškolských studií měl žalobce značné, dokonce vyšší příjmy než sám žalovaný. Žalobce je vlastníkem živnostenského oprávnění, když v předmětném období březen 2022 až květen 2022 činil průměrný měsíční příjem žalobce částku 36 948 Kč a dále měl ještě další příjmy ze soukromého doučování a brigádních přivýdělku. Žalobce byl v předmětném období schopen si na svou obživu vydělat a nelze vzhledem k uzavření pracovní smlouvy na dobu neurčitou hovořit o přivýdělku na studentských brigádách. Žalobce tak nenaplnil požadovaný zákonný předpoklad pro stanovení výživného pro zletilé dítě, že není schopen se samostatně živit. Žalobce si v roce 2018 zřídil penzijním pojištění, kam zasílá částku 300 Kč měsíčně, žalobce žije nadstandardní způsob života v luxusním bytě. Žalobce podle svého vyjádření poskytoval finanční prostředky také své matce. Žalobce žije ve společné domácnosti se svojí dlouholetou partnerkou v pronajatém bytě. Žalovaný má vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno] a dále plní svou vyživovací povinnost vůči svým rodičům, příjem žalovaného je nižší než příjem žalobce. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť oba účastníci jsou je státními příslušníky Ukrajiny a v ČR mají obvyklý pobyt. Pravomoc justičních orgánů ČR je dána čl. 34 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV číslo 123/2002 Sb. m. s.), neboť na území ČR má oprávněná osoba bydliště. Rozhodné právo je právo české, a to v souladu s ust. čl. 34 odst. 1Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.). 4. Žalobce podáním došlým soudu dne [datum] vzal žalobu zpět ohledně směrem k období od srpna 2022, když v tomto rozsahu soud řízení v souladu s ustanovení § 96 odst. 1 a odst. 2 věta 1. o.s.ř. zastavil. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce je od [datum] studentem vysoké školy bakalářského studia, nejprve na [anonymizováno] [obec], následně na [anonymizována dvě slova] (prokázáno potvrzeními o studiu). Žalobce platil školné ve výši 60 000 Kč, za školní rok 2021 2022, za školní rok 2022 /2023 ve výši 65 000 Kč (prokázáno výpovědí žalobce). Žalobce byl v předmětném období nájemcem jednoho pokoje ve sdíleném bytě se společným užíváním kuchyně a sociálního zařízení za nájemné 10 400 Kč měsíčně včetně služeb (prokázáno nájemní smlouvou). Žalovaný v předmětném období dosahoval průměrného příjmu 28 000 – 29 000 Kč čistého, od [datum] byla žalovanému stanovena vyživovací povinnost k nezl. [jméno] ve výši 6 000 Kč měsíčně (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací]). Žalobce v předmětném období dosahoval průměrného příjmu u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve výši 16 467 Kč a dále od [anonymizováno] – jazyková škola ve výši 18 650 Kč (prokázáno potvrzeními zaměstnavatelů). 6. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, které však v souvislosti s níže uvedeným právním názorem nehodnotí. 7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. 8. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobce jako zletilý syn žalovaného má nárok na výživné za předmětné období od [datum] do [datum], alespoň v minimální míře. V řízení bylo prokázáno, že žalobce po ukončení středoškolského studia nastoupil na vysokou školu od [datum] na [anonymizováno] fakultě [anonymizována dvě slova], kde studoval až do [datum]. S ohledem na náročnost studia a dále na skutečnost, že žalobce se odstěhoval ze společné domácnosti rodičů a to z důvodu konfliktních vztahů se žalovaným, bylo pro žalobce studium na [anonymizováno] fakultě nezvládnutelné, neboť žalobce neměl dostatek finančních prostředků na bydlení, stravu a náklady na studijní potřeby, proto byl nucen zajistit si finanční prostředky brigádami, přesto od [datum] minimálně do [datum] byl studentem [anonymizována dvě slova] bakalářského studia v prezenční formě ve studijním oboru softwarový vývoj. Z uvedeného je proto zřejmé, že žalobce po ukončení střední školy pokračoval v získání dalšího navazujícího stupně vzdělávání, za účelem získání lepšího pracovního uplatnění; i když žalobce změnil vysokou školu, avšak stále se jednalo o studium stejného odborného směru, je soud z tohoto důvodu názoru, že žalobci nárok na výživné náleží. Skutečnost, že žalobci se podařilo získat finanční příjem, pak má podle názoru soudu vliv na otázku výše výživného, neboť žalobce pracuje v době svého osobního volna na rámec studia, a ta skutečnost, že žalobce vyvinul snahu o získání příjmu nemůže jít k jeho tíži v tom smyslu, že by žalovaný neměl k žalobci vyživovací povinnost. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobce platí nájemné včetně služeb nikoliv za celý byt, ale pouze za část bytu tvořenou jedním pokojem a společným užíváním kuchyně a sociálního zařízení spolu s dalšími nájemci bytu, a to ve výši 10 400 Kč měsíčně, je třeba konstatovat, že žalovaný se alespoň částečně bude stanoveným výživným podílet na nákladech žalobce v souvislosti s bydlením, přičemž je nepochybné, že žalobce má další náklady na stravu, ošacení apod., když žalobce v průběhu řízení prokázal značné náklady v souvislosti se studiem, kdy jednak platil školné za školní rok 2021 2022 ve výši 60 000 Kč za školní rok. tj. 6 000 Kč měsíčně, a dále pak bylo nezbytné kupovat softwarové vybavení. Žalobce tak měl v předmětném období prokazatelné měsíční náklady pouze v souvislosti s bydlením a studiem v minimální výši 16 400 Kč, bez nákladů na stravu, ošacení apod. Pokud žalovaný namítal, že výživné nemůže platit, neboť nemá dostatek finanční prostředků a to z důvodu, že platí dluhy na vodném, elektřině apod. a má dále vyživovací povinnost k nezl. dceři [jméno], pak soud uvádí, že není možné ve vztahu k žalobci, s výjimkou povinnosti žalovaného k nezl. [jméno], započítat náklady na úhradu těchto dluhů, a stejně tak ani případné splátky hypotečního úvěru, neboť tyto platby se žalobcem nikterak nesouvisí a nemohou jít