59 C 74/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí představující dlužný televizní poplatek za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což žalovaný splnil dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se dne [datum] přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platbu za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], tj. [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný je poplatníkem ve smyslu ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, s povinností platit poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento poplatek v žalovaném období nezaplatil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, má žalobkyně podle § 10 tohoto zákona právo domáhat se svého nároku u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná. Co se týká nákladů právního zastoupení, tak v daném rozsahu soud dospěl k závěru, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], že k uplatnění předmětného nároku vyplývajícího z nezaplacení televizních poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně a z daného důvodu soud tyto neúčelné náklady spočívající v nákladech právního zastoupení v rámci náhrady nákladů řízení nepřiznal, neboť se najednalo o náklady účelně vynaložené. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2.1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši [částka], a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši [částka] ([anonymizováno] úkony x [částka]).