6 C 269/2023-72 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 15 777 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020, nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 24. 11. 2019 do 19. 1. 2020 a nepojištěné vozidlo [registrační značka] v období od 16. 10. 2020 do 25. 1. 2021 (ohledně uvedených vozidel nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, resp. 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná státním příslušníkem Nigérie a Kamerunu, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzvy doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem vozidla s [registrační značka] (objem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3) v době od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 a následně od 16. 10. 2020 do 25. 1. 2021 a také vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době od 24. 11. 2019 do 19. 1. 2020, v uvedené době ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly (prokázáno informacemi zjištěnými o vozidle [registrační značka] a informacemi zjištěnými o vozidle [registrační značka]). Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dne 28. 8. 2020, 30. 10. 2020 a 22. 3. 2021 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl ve všech výzvách následně vyzván o zaplacení příspěvku navýšeného o náklady na uplatnění v souhrnné výši 900 Kč (prokázáno výzvami z dní 28. 8. 2020, 30. 10. 2020 a 22. 3. 2021, upomínkami z dní 9. 12. 2020, 18. 2. 2021 a 22. 6. 2021 a předžalobními výzvami z dní 3. 11. 2021, 13. 12. 2021 a 18. 11. 2021 včetně podacího archu a sledování zásilky). 6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze mimosmluvního vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II), přičemž dle čl. 4 je rozhodným právem právo české. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. f) a o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (35 Kč / den – vozidlo [registrační značka], resp. 86 Kč / den – vozidlo [registrační značka]). Žalovaný, který byl ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla tuto povinnost nesplnil, proto mu tuto povinnost uložil soud rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný též povinen zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč, tj. v tomto případě souhrnně 900 Kč. 8. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky, tj. splatnost příspěvku žalovaného nastala v případě vozidla [registrační značka] dne 11. 11. 2020 (období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020), resp. 5. 6. 2021 (období od 16. 10. 2020 do 25. 1. 2021), a v případě vozidla [registrační značka] dne 13. 1. 2021. 9. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 777 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.