7 C 143/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 7. 2023 domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 10 856,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že strany spolu dne 11. 8. 2021 uzavřely smlouvu o povoleném debetu k účtu [číslo] [bankovní účet]. Žalovaný porušil povinnost z uvedené smlouvy přečerpal žalobkyní vedený bankovní účet nad rámec sjednaného limitu, čímž na tomto účtu dosáhl nekrytého záporného zůstatku (tzv. nepovoleného debetu). Tento dluh žalobkyni ani přes její výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, postupoval soud podle § 115a 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě listinných důkazů (Smlouva o bankovních službách, Smlouva o povoleném debetu, Odstoupení od smlouvy, Oznámení o zrušení účtu a zřízení účtu pohledávek, Výzva k úhradě ze dne 29. 6. 2023 s dodejkou, Historický výpis zvláštního účtu pohledávek, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky a předžalobní výzva), které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se zavázal, že nebude čerpat peněžní prostředky nad rámec volných peněžních prostředků na uvedeném účtu [číslo] [bankovní účet], resp. nad rámec výše smluvně povoleného debetu. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že tvoří nedílnou součást shora uvedené smlouvy a upravují konkrétní práva a povinnosti žalobkyně a žalovaného související s vedením běžného účtu. Mimo jiné smluvní podmínky upravují právo stran odstoupit od smlouvy a právo žalobkyně požadovat vrácení dlužných finančních prostředků. 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, ani se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Na daný právní vztah soud aplikoval ustanovení § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.):„ Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“ 7. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 9. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o vedení běžného účtu, na jejímž základě čerpal z žalobkyní vedeného bankovního účtu prostředky tak, že dosáhl nepovoleného záporného zůstatku, a to aniž by prokázal, že jistinu tohoto nepovoleného debetu vrátil. 10. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném dlužnou částku s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 856,25 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 856,25 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 882,07 Kč od 5. 1. 2023 do 17. 7. 2023 a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 872,67 Kč od 5. 1. 2023 do 17. 7. 2023. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. (a contrario). 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit dlužnou částku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 856,25 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.