7 C 204/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 15. 8. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 719,91 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 15. 9. 2022 úvěr ve výši 20 300 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách. Podle čl. IV. smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 675,81 Kč a poplatek za služby v celkové výši 385 Kč. Dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani po zaslané předžalobní výzvě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů (Smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, sazebník, metodikou posuzování úvěruschopnosti, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, výpisy z účtu žalovaného, potvrzením o platbě předžalobní výzva) byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které věřitelka po ověření úvěruschopnosti klienta převedla na účet žalované č. [bankovní účet] částku 20 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 675,81 Kč a dalšími poplatky do 12. 11. 2022. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když vypůjčenou částku řádně a včas nevrátila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná a žalobkyně mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaná jako úvěrovaný, doposud nevrátila žalobkyni, jako úvěrující, poskytnuté peněžní prostředky, čímž porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, a to i přesto, že byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 401 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 949 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 719,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.