23 C 113/2024-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 9 800 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a dále částku 1 050 Kč, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, , přičemž tato částka mu byla dne , datum, připsána na účet. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že žalovaný je povinen za každý měsíc trvání úvěru zaplatit žalobkyni smluvní úrok , Anonymizováno, % z poskytnuté jistiny měsíčně. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel a ke dni , datum, nastala splatnost celé pohledávky. Poskytnutou částku včetně sjednaného příslušenství však žalobkyni nezaplatil ani na písemnou výzvu ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu, žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva soudu doručena fikcí dne , datum, . Žalovaný tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.4. Na základě předložených listinných důkazů (úvěrová smlouva, výpis z účtu žalobce o úhradě částky na účet č. , č. účtu, , potvrzení , Anonymizováno, z , datum, k účtu č. , č. účtu, a výší zaslané částky, výzva o zesplatnění z , datum, , předžalobní výzva z , datum, , podací lístek z , datum, ) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, se smluvním úrokem , Anonymizováno, % z jistiny měsíčně. Žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy postupovala jako podnikatel v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů, žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil. K zesplatnění půjčky došlo dne , datum, (žalobkyně nesprávně v návrhu uvedla , datum, ). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, a , datum, .6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti vztahující se k projednávané věci.7. Po právní stránce soud věc posoudil takto:8. Žalovaný na straně úvěrovaného uzavřel smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrující v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá jak režimu zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (o. z.), tak režimu zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru.9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Dle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.13. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytla žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % p. m., za každý z měsíců trvání úvěru. Dle databáze , Anonymizováno, , Anonymizováno, (bez , Anonymizováno, včetně , Anonymizováno, ) činil úrok ve spotřebitelských věcech (vyjma kontokorentů) u nových obchodů v červenci , Anonymizováno, průměrně , Anonymizováno, % p. a. (což , Anonymizováno, přepočtu činí , Anonymizováno, % měsíční úrok), Anonymizováno17. Soud se v prvé řadě zabýval platností smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor ujednání o výši úroku s dobrými mravy. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).18. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. 30 Co 61/2019-90 ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. 22 Co 197/2019- 99 ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020- 112), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.19. V tomto konkrétním případě žalobkyně poskytla žalovanému prostředky za měsíční úrok ve výši , Anonymizováno, % na dobu neurčitou. Soud podotýká, že měsíční úroková sazba úvěru více než 48 násobně převyšuje průměrnou výši úroků dle databáze , Anonymizováno, (soud průměrnou roční úrokovou míru vydělil 12, tedy počtem měsíců, čímž získal průměrnou měsíční úrokovou míru). Úrok sjednaný v úvěrové smlouvě je tedy nepřiměřeně vysoký. Soud s ohledem na nepřiměřenou výši úroku posoudil toto ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, tedy jako neplatné. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatelku spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy a tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contr. § 576 o. z. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného), když jejich posouzení by nemělo na závěr soudu o absolutní neplatnosti žádný vliv.20. Žalobkyni s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru náleží toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, kdy se jedná o poskytnutou částku , částka, . Co se týče úroku z prodlení, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně odesílané výzvě k plnění, a to dle dopisu odeslaného dne , datum, , který byl dle § 573 o. z. doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Lhůta 3 dnů uplynula dne , datum, . Žalobkyni tedy náleží zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení v