23 C 122/2024-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení jistiny pohledávky ve výši 17 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 9. 1. 2024, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 243,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 010 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 026 Kč a nákladů řízení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , ve znění ze dne , datum, . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit částku , částka, s příslušenstvím do , datum, . Žalobkyně v žalobě uvedla celkovou hodnotu pohledávky ke dni postoupení a podrobně popsala, z jakých položek se tato skládá a z čeho konkrétně žalobkyně svůj nárok dovozuje. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani na základě žalobkyní mu zaslaného návrhu mimosoudního řešení ze dne , datum, , ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Soud si od , jméno FO, , jméno FO, a.s. vyžádal informaci, kdo byl v , Anonymizováno, , Anonymizováno, majitelem účtu , Anonymizováno, a zda na tento účet byla , datum, nebo v blízké době připsána částka , částka, (pod VS: , var. symbol, ), případně z jakého účtu a kdo je jeho vlastníkem. Z poskytnutého sdělení banky plyne, že majitelem účtu , Anonymizováno, byl žalovaný a v uvedeném období banka eviduje příchozí platbu ve výši , částka, pod VS , var. symbol, z účtu , Anonymizováno, , , právnická osoba3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně ve svém návrhu a žalovaný tím, že se nevyjádřil k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., se kterou soud spojil doložku nečinnosti (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, s datem , datum, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, , ve spojení s Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. Z výpisu z běžného účtu , jméno FO, , Anonymizováno, se zaúčtovanou transakcí dne , datum, z účtu žalovaného s poznámkou „identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od , právnická osoba, “ má soud za prokázané, že žalovaný provedl tzv. verifikační platbu k prokázání totožnosti v souvislosti se svou žádostí o úvěr. Výpisem z běžného účtu , jméno FO, , Anonymizováno, s odchozí platbou dne , datum, bylo prokázáno odeslání částky , částka, pod VS , var. symbol, , který odpovídá číslu úvěrové smlouvy, ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, .6. Z Rámcové smlouvy o postoupení z , datum, ve spojení se Smlouvou o postoupení ze dne , datum, , uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, kdy předmětem je i pohledávka za žalovaným, a potvrzení , Anonymizováno, o provedení transakce, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (za úplatu). Z Oznámení ze dne , datum, , včetně podacího archu, ve spojení s plnou mocí udělenou žalobkyni pro účely oznámení o postoupení pohledávek, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyrozuměn o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, , a její výši k datu postoupení.7. Z výzvy žalobkyně ze dne , datum, s návrhem mimosoudního řešení a výzvy právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby ze dne , datum, adresované žalovanému, včetně podacích archů, se podává, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě vyzýván. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, plyne, že žalobkyně se před podáním žaloby pokusila věc řešit smírně.8. Z těchto zjištění soud učinil skutkový závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , že pohledávka za žalovaným z této úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl o postoupení pohledávky informován, avšak ani na výzvu svůj dluh nezaplatil.9. Po právní stránce posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smyslu ust. § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaný vystupoval ve smyslu ust. § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se podle ust. § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu a je tak na místě aplikovat zákon č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, stíhala právní předchůdkyni žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy.17. V dané věci ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z informací požadovaných a získaných od žalovaného a z náhledu do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací). Nebyly tak řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů, pročež nelze uzavřít, že by úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána řádně a s odbornou péčí. Soud je tedy nucen konstatovat, že v daném případě byl úvěr poskytnut v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je ostatně sama skutečnost, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho) a smlouva je tak dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (§ 588 o. z.).18. Ve smyslu § 2991 o. z. tak právní předchůdkyně žalobkyně jako původní věřitel plnila žalovanému bez právního důvodu a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení (nyní již) žalobkyni vydat. V této části proto soud žalobě vyhověl (výrok I.). Žalobkyně má však nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené). Protože žalovaný se v dané věci nevyjádřil a ani z obsahu spisu nelze dovodit jeho aktuální možnosti vrácení poskytnuté jistiny, určil soud žalovanému lhůtu v délce 30 dnů od právní moci toh