28 C 299/2024-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, , poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná se tedy zavázala vrátit celkem částku , částka, , z toho částka , částka, činí kapitalizovaný úrok. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalovaná uhradila pouze částku , částka, . Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně uplatňuje u soudu pouze částku , částka, představující jistinu, částku , částka, za nesplacený úrok, částku , částka, za poplatek za poskytnutí úvěru, částku , částka, za nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru, částku , částka, za nesplacený inkasní poplatek, částku , částka, za postoupený smluvní úrok za období od , datum, do , datum, ve výši 8 % ročně z částky , částka, , částku , částka, za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, z částky , částka, , částku , částka, za účelně vynaložené náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky spočívající v dvou osobních návštěvách po , částka, a částku , částka, představující smluvní pokutu, která dle smlouvy byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, v období od , datum, do , datum, . Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku.2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 48 odst. 5 sdělení č. 123/2002 Sb. m.s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a , Anonymizováno, o právní pomoci v občanských věcech. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 48 odst. 2 sdělení č. 123/2002 Sb. m.s.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaná se zavázala splatit úvěr v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, , poslední splátka byla splatná dne , datum, , tedy smlouva byla uzavřena s RPSN ve výši 272,44 % a úrokem ve výši 8 % ročně, kdy se žalovaná zavázala zaplatit částku , částka, za smluvní úrok, částku , částka, jako úhradu za poskytnutí úvěru, částku , částka, jako náklady na vyhodnocení úvěru a částku , částka, za hotovostní inkaso splátek, žalovaná zaplatila pouze částku , částka, (žádost o půjčku, smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , standardní informace o spotřebitelském úvěru). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a ze dne , datum, s podacím archem ze dne , datum, , potvrzení provedení úplaty ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku a podle svého záznamu dvakrát navštívila žalovanou osobně (předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, , výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky).6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí této částky poplatek v celkové výši , částka, Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.16. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.17. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 272,44 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce , Anonymizováno, cca 9,6 %. Ve smlouvě byla téměř 30násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu , Anonymizováno, soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ), nikoli téměř 30násobkem.18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou byly nároky ze smlouvy postoupeny ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. , částka, . K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná uhradila celkem , částka, ) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Ohledně poplatku (který je žalován jako kapitalizovaný úrok), úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty tak žaloba rovněž