35 C 130/2024-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“). Před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Na základě této smlouvy poskytla žalované částku , částka, . Spolu s jistinou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, (součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , s úrokovou sazbou , Anonymizováno, % ročně, částku za zapracování úvěru ve výši , částka, , částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , celé dále jen jako „poplatek“). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit ve , Anonymizováno, splátkách po , částka, , a to nejpozději do , datum, . Žalovaná splátky neuhradila řádně a včas, celkem uhradila částku , částka, . Ke dni , Anonymizováno, činila dlužná jistina částku , částka, a poplatek částku , částka, . Po tomto datu žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolána.4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:5. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že požaduje částku , částka, . Dále, že žije s rodiči, má základní vzdělání a je svobodná. Pracuje na pozici operátora dispečinku a uklízečky. Má uzavřenou dohodu o provedení práce. Její čistý měsíční příjem činí částku , částka, , žádný další příjem nemá. Odhadovaný měsíční výdaj činí , částka, . Další čisté příjmy domácnosti činí , částka, (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se částku zavázala splatit v , Anonymizováno, splátkách po , částka, , nejpozději do , datum, . Zároveň se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši , částka, , jež se skládal ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , částky za zapracování úvěru ve výši , částka, , částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkem tak dlužná částka činila , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, %. RPSN činilo , Anonymizováno, % (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ).7. Žalované byla částka , částka, poskytnuta dne , datum, . Dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, a dne , datum, splátku ve výši , částka, (viz tabulka umoření).8. Dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění z , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, ).9. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne , datum, a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy (viz oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem ze dne , datum, ).10. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, o jejichž správnosti a pravosti neměl důvod pochybovat.11. Na jejich základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, , a ta se zavázala uhradit částku , částka, spolu s poplatkem ve výši , částka, , a to v , Anonymizováno, splátkách po , částka, , nejpozději však do , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, %. RPSN činilo , Anonymizováno, %. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Žalovaná uhradila pouze dvě splátky v celkové výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla smlouvou postoupena žalobkyni a žalované byla změna v osobě věřitele oznámena. Žalovaná, přes výzvu žalobkyně, už dále neuhradila ničeho.12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru není ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zkoumala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně prokázala, že žalovanou tvrzené a doložené příjmy a výdaje umožňovaly úvěr za sjednaných podmínek splácet (měsíční příjem žalované činil , částka, a splátky v měsíčním úhrnu částku , částka, ).16. Dále se soud zabýval otázkou, zda není smlouva o úvěru neplatná z jiných důvodů. Hodnotil přitom zejména výši sjednaného úroku (, Anonymizováno, % p.a.), resp. celkové náklady související se závazkem vyplývajícím ze smlouvy (RPSN v tomto případě činilo , Anonymizováno, %). Právní předpisy sice nestanoví, do jaké výše lze sjednat úrok za poskytnutí úvěru, ale to neznamená, že by výše úroku závisela jen na domluvě stran a že by tak nepodléhala žádnému omezení. I zde totiž platí ust. § 1 odst. 2 o. z., tedy že jsou zakázána ta ujednání porušující dobré mravy. V posuzovaném případě byl sjednán úrok ve výši , Anonymizováno, % ročně. Nemravnost tohoto ujednání je tak zjevná, když obvyklá úroková sazba byla mnohonásobně nižší (viz. např. evidence , Anonymizováno, ). Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ). K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. 30 Co 61/2019-90 ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. 22 Co 197/2019–99 ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020- 112), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti ba