8 C 186/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 26. 1. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 467,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 26. 4. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla platební kartu s úvěrovým rámcem do výše 30 000 Kč až do vyčerpání prostředků do maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného pojištění splácet společně s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Žalovaný porušil své závazky splácet úvěr řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila s účinností ke dni 31. 7. 2023. Žalovaný celkem čerpal úvěr ve výši 65 413,27 Kč a žalovaný celkem vč. plateb na úroky, poplatky apod. uhradil 37 854,60 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni svou pohledávku za žalovaným převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 a účinností ke dni 21. 8. 2023. Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá jistiny 29 562,68 Kč, nesplaceného obchodního úroku ve výši 4 308,54 Kč (vypočítaného z nesplacené jistiny úrokem ve výši 22,68 % ročně do zesplatnění úvěru), nesplacené smluvní pokuty ve výši 672 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činila ke dni postoupení na žalobkyni částku ve výši 672 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky, která činí 29 562,68 Kč, kdy výše smluvní pokuty je 0,1 % denně, a to za období od 9. 7. 2023 do 25. 1. 2024, tj. do dne předcházejícímu dni podání žaloby v částce 5 904,59 Kč. Žalovaný na předmětný dluh ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, přestože žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě, a to i předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání na den 16. 9. 2024. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, kdy z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, s žalovaným uzavřela prostředky komunikace na dálku dne 26. 4. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, a to až do vyčerpání prostředků do maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč (kopie žádosti o spotřebitelský úvěr, kopie dopisu o akceptaci žádosti). Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného (kopie formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie dokumentu údaje pro posouzení žádosti o klasický nebo revolvingový úvěr) Žalovaný se zavázal úvěr splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek se splatností první splátky ke dni 17. 7. 2022 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku 65 413,27 Kč, které uhradil 37 854,60 Kč (kopie platební historie úvěrového účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy ke dni 31. 7. 2023 a k tomuto dni prohlásila úvěr za splatný, neboť žalovaný nesplácel měsíční splátky vyčerpané výše úvěru řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 převedla právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch k oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o provedení úplaty za postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na dluh neuhradil po této upomínce ničeho (předžalobní upomínka, kopie poštovního podacího archu k předžalobní upomínce).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně vystupoval ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru, což stvrdil prostředky umožňujícími uzavřít smlouvu dálkovým způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně po uzavření smlouvy umožnila čerpat žalovanému úvěr. Pro případ prodlení, byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky splátky v prodlení za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje úhrady nesplacené jistiny úvěru v částce 29 562,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 987,14 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 0,1 % denně za období od 9. 7. 2023 do 25. 1. 2024, kdy výši smluvní pokuty kapitalizovala žalobkyně na částku 5 904,59 Kč. Denní výši smluvní pokuty soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalobkyně dále požaduje také zákonný úrok z prodlení z kapitalizované smluvní pokuty. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy za náklady spojené s uplatněním pohledávky požaduje žalobce po žalované úhradu částky ve výši 265 Kč.10. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti, žalovaný se k žalobě nevyjádřil.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 597 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 419 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 467,27 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním r