9 C 255/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, , skládající se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, a dále úroků z úvěru a úroků z prodlení. Uvedla, že , datum, uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “, či „poskytovatel úvěru“) s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) na základě které poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet možnost čerpat úvěr až do celkové výše , částka, . Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit i smluvní úrok a poplatek za poskytnutí úvěru a další položky podle všeobecných smluvních podmínek. Žalovaný opakovaně čerpal úvěr, nesplácel však řádně a včas a byl tak povinen zaplatit jistinu s poplatkem a příslušenstvím. Společnost , právnická osoba, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, pohledávku na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil dluh ani na výzvu žalobkyně, která mu postoupení oznámila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož se k jednání bez omluvy nedostavil4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. , právnická osoba, coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr až , částka, s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr s fixní úrokovou sazbou 60 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách společnosti , právnická osoba, částku , částka, . Roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 81,02 %. (smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, informacemi o zpracování osobních údajů a souhrnnými podmínkami ke smlouvě č. , hodnota, ).6. Před uzavřením smlouvy , právnická osoba, zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že si od žalovaného nechala předložit výpisy z bankovního účtu za období předcházející uzavření smlouvy a výplatní pásky za poslední tři měsíce. Z nich vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem , částka, . Předložený záznam o transakcích na bankovním účtu žalovaného obsahuje zvlášť plusové příchozí položky a zvlášť položky výběru z bankomatů. Neobsahuje zůstatky v jednotlivých obdobích (výplatními páskami za měsíc červenec až září 2022, výpis z účtu č. , hodnota, ze dne , datum, ).7. Žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, , tuto částku následně dne , datum, splatil. Dále čerpal dne , datum, částku , částka, a částku , částka, (potvrzeními o provedení transakce ze dne , datum, a , datum, , výpisem denní historie k půjčce).8. , právnická osoba, dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni s účinností ke stejnému dni převedla pohledávky za žalovaným z úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě (oznámením o postoupení pohledávky ze , datum, s dokladem o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).9. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, s dokladem o odeslání).10. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný tvrzení v žalobě nesporoval a soudu žádné důkazy nepředložil.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:12. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).13. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které , právnická osoba, poskytla žalovanému celkem částku , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit , právnická osoba, za poskytnutí úvěru fixní úrok a poplatky. , právnická osoba, vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.19. Dle soudu žalobkyně neprokázala, že , právnická osoba, dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak ukládá § 86 a 87 zákona. Navzdory tvrzením uvedeným v žalobě není prokázáno, že by při zjištění příjmů žalovaného , právnická osoba, vycházela z relevantních podkladů, např. i výpisů v bankovních registrech. Žalobkyně navzdory příslušnému poučení soudu dle § 118a o.s.ř. daném žalobkyni při jednání nepředložila žádná konkrétní tvrzení ani důkazy o tom, jak byla s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho příjmy, výdaje, jejich porovnání, způsob plnění dosavadních dluhů atd. Z předloženého výpisu z bankovního účtu nelze zjistit, jakých konkrétních příjmů a výdajů žalovaný v jednotlivých měsících dosáhl, ani jaké jsou jeho disponibilní příjmy po odečtení obvyklých výdajů na život, v jaké výši tyto pravidelné výdaje žalovaného jsou, ani jakou strukturu výdaje mají.20. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.21. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 81,02 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu 2021 činila 9,69 %. Ve smlouvě byla tedy téměř osminásobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou , právnická osoba, své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. částky , částka, (tj. , částka, , které žalovaný čerpal po odečtení , částka, , které splatil), která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. V případě nečinnosti žalovaného určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).23. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o.z. soudu nezbylo, než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do poplatku ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny do zesplatn