15 C 357/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím tak, jak je vymezeno výroku II tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s její právní předchůdkyní (společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž před jejím uzavřením byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , vedle které se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 15 % ročně a poplatky ve výši , částka, , vše do , datum, , žalovaný však z dlužné částky zaplatil pouze , částka, . Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.4. Žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně požádal o poskytnutí úvěru s tím, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , jeho měsíční výdaje , částka, a měsíční splátky jiných dluhů , částka, , k čemuž doložil 2 výplatní pásky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku , částka, , jíž se žalovaný zavázal vrátit, a to spolu s poplatky ve výši , částka, a úrokem ve výši 86 % ročně (zjištěno z této smlouvy). Z dlužné částky žalovaný zaplatil pouze , částka, (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, ).5. Smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni (zjištěno z této smlouvy a stran 1, 7 a 18 seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, ). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávky (zjištěno z tohoto oznámení ze dne , datum, a předmětného podacího lístku). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, a předmětného podacího lístku).6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku.12. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěru pohybovala obvyklá úroková sazba okolo 9,66 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl tak téměř devítinásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).13. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi , Anonymizováno, (viz rozsudek ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , rozsudek ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, nebo rozsudek ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.14. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok pouze na vrácení poskytnuté částky , částka, , neboť žalovanému plnila bez právního důvodu a ten se tak na její úkor bezdůvodně obohatil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Žalovaný již z dluhu , částka, zaplatil a žalobě tak bylo vyhověno co do , částka, , a která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu. Ve zbytku byla, jakožto nedůvodná, zamítnuta.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl přibližně stejný, soud proto rozhodl tak, že na ně žádný z nich nemá právo.