28 C 179/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, představující poplatek za poskytnutí úvěru a částku , částka, představující úrok. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do dne , datum, . Žalovaný nezaplatil ničeho. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se proto domáhá zaplacení zůstatku jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, a dlužného úroku ve výši , částka, . Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , žalovaný se zavázal úvěr splatit v 1 splátce splatné dne , datum, , žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí této částky úrok ve výši , částka, a v případě prodlení poplatek ve výši , částka, , při splacení do dne , datum, činil poplatek částku , částka, , RPSN bylo ve výši 2393,08 % při splacení do dne , datum, a při překročení splatnosti ve výši 9055,69 %, žalovaný nezaplatil ničeho (smlouva o spotřebitelském úvěru č. č. , Anonymizováno, , potvrzení o provedení transakce, informace o vlastníkovi, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne , datum, (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o úhradě, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne , datum, (předžalobní výzva ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, ).6. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit v jedné splátce do dne , datum, . Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí této částky poplatek ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.15. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.16. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 2393,08 %, při překročení splatnosti činí RPSN 9055,69 %. Z databáze , Anonymizováno, se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce 2024 cca 9 %. Ve smlouvě byla téměř 200násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů, při zohlednění RPSN při prodlení dokonce více než 1000násobná. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou byly nároky ze smlouvy postoupeny ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. , částka, , kdy soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný neuhradil ničeho.18. Ohledně úroku z prodlení soud postupoval v souladu s § 1970 o. z. a žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny ode dne následujícího po splatnosti určené v oznámení o postoupení pohledávky (ve spojení s § 573 o. z.), prostřednictvím kterého se žalovaný dozvěděl o povinnosti uhradit dluh z bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.), neboť je-li smlouva o úvěru absolutně neplatná, nemá žalobkyně nárok na nároku ze smlouvy vzniklé (poplatky, pojištění apod.).19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b advokát