34 C 164/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, , soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující je žalobkyně provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy ve městech , adresa, . Žalovaný se dne , datum, při jízdě na lince č. , hodnota, , dne , datum, při jízdě na lince č. , hodnota, a dne , datum, při jízdě na lince č. , hodnota, neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Porušil tak Smluvní přepravní podmínky vydané žalobkyní a naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala přirážku za každý jednotlivý případ přepravy bez platné jízdenky, v tomto případě tedy 3x , částka, . Žalovaný požadované nezaplatil.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne , datum, na trolejbusové lince č. , hodnota, (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, na trolejbusové lince č. , hodnota, (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ) a dne , datum, na autobusové lince č. , hodnota, (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ). Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou a přirážky za přepravu bez platné jízdenky ve výši 3x , částka, nezaplatil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně (výzva k plnění ze dne , datum, ).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval prostředkem hromadné přepravy osob, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a vznikla mu tak povinnost uhradit smluvní přirážku. Výše přirážky vyplývá ze shora uvedených předpisů a Smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .