46 C 139/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že mezi obchodní společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) a žalované poskytnut hotovostní úvěr v částce , částka, . Žalovaná se tento úvěr zavázala do , datum, splatit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , a to spolu s úrokem kapitalizovaným částkou , částka, , poplatkem za zpracování úvěru v částce , částka, a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení v částce , částka, . Přestože byla původním věřitelem před uzavřením Smlouvy posuzována úvěruschopnost žalované, tak ta nesplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak byla pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)., právnická osoba, řízení byl prokázán tento skutkový stav:5. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva a žalované poskytnut hotovostní úvěr v částce , částka, . Žalovaná se tento úvěr zavázala splatit v 20 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a jedné (poslední) splátce po , částka, , a to spolu s úrokem ve výši 86 % ročně kapitalizovaným částkou , částka, , poplatkem za zpracování úvěru v částce , částka, a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení v částce , částka, . Roční procentní sazba nákladů činila 137,80 % (prokázáno: Smlouvou).6. Žalovaná v rámci posuzování své úvěruschopnosti uvedla, že její čistý měsíční příjem činí částku , částka, a další čistý příjem domácnosti (pozn. žalovaná uvedla, že žije na ubytovně) činí částku , částka, . Své měsíční výdaje žalovaná odhadla na částku , částka, . Příjmy tvrzené žalovanou původní věřitel údajně ověřil skrze složenky a výměr důchodu/podpory (prokázáno: Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr).7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy postoupena žalobkyni. K datu postoupení činila výše pohledávky částku , částka, . Žalovaná byla o tomto postoupení informována a byla jí též zaslána předžalobní výzva (prokázáno: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem pohledávek; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, ; Předžalobní výzvou ze dne , datum, + Podacím lístkem z téhož dne).8. Po právní stránce soud věc posoudil takto:9. Smlouva je svou podstatou smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž platí, že původní věřitel ji uzavíral coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z., zatímco žalovaná tak činila coby spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. Úvěr poskytnutý žalované je tudíž úvěrem spotřebitelským ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“, k působnosti Zákona vizte § 4 Zákona). Podle § 86 Zákona měl tedy původní věřitel povinnost posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně žalované. Podstatou posouzení úvěruschopnosti je přitom podle odst. 2 uvedeného zákonného ustanovení zjistit, zdali bude spotřebitel schopen splácet sjednané splátky, k čemuž je nezbytné provést zejm. porovnání jeho příjmů a výdajů. Úvěr pak měl původní věřitel podle odst. 1 uvedeného zákonného ustanovení poskytnout žalované pouze tehdy, jestliže z takového posouzení nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.10. Z prokázaného skutkového stavu je ovšem zřejmé, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována způsobem, který § 86 Zákona předpokládá. Při porovnávání příjmů a výdajů žalované kalkuloval původní věřitel na příjmové straně s částkou , částka, údajně ověřenou složenkami a výměrem důchodu/podpory a na výdajové straně pak s částkou , částka, , kterou žádným způsobem neověřoval. Výsledek takového posouzení úvěruschopnosti je irelevantní, původní věřitel nemohl, resp. neměl, dospět k závěru neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení jeho úvěruschopnosti (srov. s rozsudkem , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, Skutečnost, že žalovaná neuhradila ničeho, pak vše právě uvedené jen potvrzuje.11. Předmětný úvěr neměl být žalované nikdy poskytnut a Smlouva je podle § 87 odst. 1 Zákona absolutně neplatná. Podle téhož zákonného ustanovení je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Jedná se o speciální právní úpravu vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 o. z. Současně jde též o soukromoprávní sankci postihující poskytovatele úvěru. Ten má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, dohodnuté mezi účastníky nebo určené soudem. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne poskytovateli úvěru až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 Zákona (srov. s rozsudkem , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).12. Soud proto přiznal žalobkyni, jíž byla předmětná pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena, nárok na zaplacení částky , částka, odpovídající nesplacené jistině úvěru. Zjistit dobu, v níž by bylo v možnostech žalované tuto částku vrátit, bylo v daném případě nemožné. Žalovaná byla po celý průběh řízení pasivní. Soud proto dospěl k závěru, že není účelné stanovovat žalované jinou lhůtu k plnění, než tu podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.13. Co do zbytku v částce , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, kapitalizovaným od , datum, do , datum, částkou , částka, , se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, kapitalizovaným od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení pak soud žalobu, pro absolutní neplatnost Smlouvy, zamítnul.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že na ní nemá právo žádný z účastníků. Žalobkyně měla ve věci méně než poloviční úspěch a žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.