8 C 145/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 143 776 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne 6. 10.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit, a to formou 36 pravidelných měsíčních splátek. Výše celkové měsíční splátky byla sjednána na částku 6 713 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,13 % a sazba RPSN ve výši 97,7 % ročně. Žalovaný se však ocitl v prodlení, když uvedené splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobce využil svého smluvního oprávnění a úvěr prohlásil za splatný ke dni 16. 1. 2025. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 117 377,47 Kč nazvané nová jistina (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 100 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru). Žalovaná částka je tvořena zbývající dlužnou původní jistinou úvěru ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 377,47 Kč, smluvní pokutou dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokutou dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru (viz výše) ve výši 117 377,47 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 18. 1.2025 do zaplacení, kapitalizovanou částkou 25 001,94 Kč. Žalovaný na předmětný dluh ke dni podání žaloby neuhradil ničeho ani na předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 21. 11. 2025, tedy po uplynutí lhůty stanovené mu výzvou ze dne 24. 9. 2025 č. j. , Anonymizováno, , kdy lhůta marně uplynula dnem 20. 10. 2025, a proto k vyjádření žalovaného soud nepřihlížel.3. Soud nařídil jednání na den 15. 12. 2025. Právní zástupce žalobce se na jednání dostavil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento skutkový závěr. Žalobce uzavřel dne 6. 10. 2024 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytnul žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit formou 36 pravidelných měsíčních splátek. Výše celkové měsíční splátky byla sjednána na částku 6 713 Kč splatných vždy k 12. dni v kalendářním měsíci s roční úrokovou sazbou ve výši 70,13 %. Žalobce před uzavřením úvěru provedl dotazy na registr SOLUS, NRKI/BRKI a měl k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného za únor roku 2024 (návrhem na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , oznámením o schválení úvěru č. , hodnota, , splátkovým kalendářem, předsmluvním formulářem, listinou s názvem hodnocení klienta, kopií OP, výpisem z účtu , právnická osoba, vedený na jméno žalovaného za únor roku 2024, informacemi pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, prohlášením klienta, dokladem o vyplacení úvěru, výpisem ze záznamu z registru Solus, výpisem nebankovního registru klientských informací, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a dodatkem č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru). Žalovaný neuhradil na úvěr ničeho, a ocitl se tak v prodlení se splácením splátek (kartou klienta). Žalobce po opakovaném upomínání zesplatnil závazek žalovaného ke dni 16. 1. 2025 (výzvami k zaplacení a upozornění na možnost zaplacení celého úvěru ze dne 13. 12. 2024 a ze dne z 13. 1. 2025, oznámením ze dne 16. 1. 2025 a fotokopií obálky s dodejkou). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne 30. 7. 2025 (předžalobní upomínka ze dne 30. 7. 2025 včetně podacího archu ze dne 30. 7. 2025).5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný však neplnil svou povinnost splácet čerpaný úvěr, proto byl úvěr zesplatněn. Žalovaný se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením svého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky též smluvní pokutu dle § 2048 o. z. a zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 570,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 143 776 Kč sestávající z částky 6 860 Kč za každý ze čtyř úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé a účast na jednání dne 15. 12. 2025) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 240 Kč ve výši 6 140,40 Kč.10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně