9 C 197/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jako postupitelem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , jehož splatnost byla sjednána na , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , částka, v platbách dne , datum, (, částka, ), dne , datum, (, částka, ), dne , datum, (, částka, ) a dne , datum, (, částka, ), a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni pouze , částka, . Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, aniž žádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s úvěrovým limitem , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z , datum, ). Žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka , částka, (potvrzení o provedené platbě z , datum, ), dne , datum, částka , částka, (potvrzení o provedené platbě z , datum, ), dne , datum, částka , částka, (potvrzení o provedené platbě z , datum, ) a dne , datum, částka , částka, (potvrzení o provedené platbě z , datum, ). Následně byl dluh učiněn předčasně splatným (oznámení o předčasné splatnosti smlouvy ze dne , datum, ). Společnost , právnická osoba, . a společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ) specifikovaných v Příloze 1, která však soudu nebyla předložena. Společnost De Vries , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ) specifikovaných v Příloze č. , hodnota, , která soudu nebyla předložena. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k zaplacení (výzva k úhradě ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, přičemž na základě provedeného dokazování soud konstatuje, že žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci neprokázala. Podle ustálené judikatury platí, že pokud žalobce (postupník) tvrdí a prokáže, že postupitel (původní věřitel) dlužníku oznámil postoupení pohledávky, dostačuje to k prokázání postoupení pohledávky a aktivní legitimace postupníka jako žalobce v soudním řízení a ve věci již není zapotřebí zkoumat či dokládat postupní smlouvy (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2016, sp. zn. 29 NSCR 85/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2009, sp. zn. 25 Cdo 2193/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.9.2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). Prokazuje-li však postupník ve sporu s dlužníkem svoji aktivní legitimaci existencí smlouvy o postoupení pohledávky (nikoliv oznámením o postoupení pohledávky postupitelem), pak je namístě, aby soudy platnost takové smlouvy o postoupení pohledávky posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024).9. V posuzované věci žalobkyně netvrdila, že by postoupení pohledávky žalovanému oznámil postupitel (původní věřitel – spol. , právnická osoba, .) a takovou skutečnost soud nezjistil ani z provedeného dokazování. Žalobkyně soudu předložila listinu „oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, “, avšak soud pouze z této listiny nemá za prokázané, že ji vyhotovil postupitel (společnost , právnická osoba, .), jelikož tato listina není opatřena žádným podpisem jednající osoby.10. V takovém případě soudu nezbylo, než se zabývat aktivní věcnou legitimací žalobkyně posouzením postupních smluv. Soudu předložené postupní smlouvy přitom neobsahují žádné přílohy obsahující specifikaci postupovaných pohledávek. Žalobkyně soudu zaslala toliko nijak blíže neoznačenou listinu „nedatovaná tabulka pohledávek“, ze které soud nezjistil žádné skutečnosti, jelikož mezi tam uvedenými pohledávkami se žalovaná pohledávka vůbec nenachází. Soud tedy z postupních smluv nemá za prokázané, že by došlo k postoupení žalované pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci.11. Svou neúčastí u soudního jednání se žalobkyně připravila o poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazů o své aktivní věcné legitimaci. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).12. Na základě výše uvedeného tak soud žalobu zamítl (výrok I).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, avšak zůstal zcela pasivní, v řízení neučinil žádný účelný úkon a žádné náklady mu tedy v řízení nevznikly (výrok II).