12 C 231/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 752 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 5. 3. 2025. Žalovanému byl na základě uvedené smlouvy poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni tuto částku spolu s poplatky ve výši 347 Kč a úrokem z úvěru kapitalizovaným částkou 1 470 Kč, a to ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil a nereagoval ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 750 Kč, úroků ve výši 5 880 Kč, dalších sjednaných poplatků ve výši 592 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (celkem 36 752 Kč). Žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 6. 9. 2025 do 23. 9. 2025 ve výši 208,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 36 752 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 5. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byl sazebník poplatků žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou splátku po splatnosti, a dále právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky, minimálně ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 3. 2025 s tím, že žalovanému byl účtován dle smlouvy poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách (smlouvou, sazebníkem poplatků, metodikou úvěryschopnosti klienta, potvrzením o ověření úvěryschopnosti, výpisem čerpání, dokladem totožnosti žalovaného). Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, když svůj dluh nehradil řádně a včas. Dne 25. 7. 2025 došlo k zesplatnění úvěru, když žalovaný svůj dluh neuhradil i přes zaslanou upomínku (výzvou před zesplatněním úvěru ze dne 9. 6. 2025 včetně podacího archu, oznámením o zesplatnění ze dne 25. 7. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 36 752 Kč předžalobní upomínkou zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, žalovaný však dále již ničeho neuhradil (předžalobní upomínkou ze dne 22. 8. 2025 včetně podacího lístku).5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky (žalobkyní coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., a to distančním způsobem (§ 562 odst. 1 o. z.). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl vrátit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil co do částky 27 750 Kč, je žalobkyně oprávněna požadovat též sjednanou smluvní pokutu, které se žalobkyně domáhá ve výši 1 500 Kč. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikly také účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to ve výši 1 030 Kč. Žalovaný poskytnutou částku a řádně sjednané poplatky nezaplatil, tudíž mu tuto povinnost uložil soud rozsudkem.7. Žalovaný úvěr řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné jistiny úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 375 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 471 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 752 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.9. Lhůtu k plnění soud ve výroku I a II stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.