17 C 16/2026-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 66 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 19. 11. 2025 do zaplacení. Uvedla, že u žalované dne 21. 1. 2025 objednala zboží (2 béžová kancelářská křesla, 2 jídelní stoly se žlutými židlemi, 2 jídelní stoly se zelenými židlemi, 2 jídelní stoly s červenými židlemi). Dodací doba zboží měla činit 4 – 10 týdnů. Žalobkyně zaplatila dne 23. 1. 2025 kupní cenu 83 860 Kč na základě daňového dokladu č. , hodnota, . , adresa, nicméně nebylo dodáno ve sjednaném termínu. Následně byla dodána dvě béžová křesla v hodnotě 17 520 Kč. Zbývající zboží nebylo dodáno ani přes opakované urgence. Žalobkyně proto dopisem ze dne 11. 11. 2025 částečně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení částky 66 340 Kč. Žalovaná nic nezaplatila ani v návaznosti na předžalobní výzvu.2. Žalovaná navrhla, že by žalovanou částku od dubna 2026 splácela s tím, že se dostala do finančních problémů. Namítala, že žalobkyni uhradila částku 2 000 Kč, přičemž na jednání soudu upřesnila, že se uvedenou částku nepovedlo odeslat s ohledem na blokaci účtu.3. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu:4. Žalobkyně si u žalované objednala dne 21. 1. 2025 dodání nábytku a žalovaná tuto objednávku akceptovala, čímž došlo k uzavření kupní smlouvy s kupní cenou ve výši 83 860 Kč a s termínem dodání do 4 až 10 týdnů. Konkrétně žalobkyně objednala dvě béžová kancelářská křesla za 17 520 Kč, dva jídelní stoly se žlutými židlemi za 20 450 Kč, dva jídelní stoly se zelenými židlemi za 20 450 Kč, dva jídelní stoly s červenými židlemi za 20 450 Kč a doprava, manipulaci a obalový materiál za 4 990 Kč (prokázáno potvrzenou objednávkou – kupní smlouvou č. , hodnota, ). K zaplacení kupní ceny vystavila žalobkyni daňový doklad č. , hodnota, na částku 83 860 Kč splatnou dne 23. 1. 2025 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně kupní cenu zaplatila převodem z účtu dne 23. 1. 2025 (prokázáno oznámení o provedení příkazu k úhradě). Vzhledem k tomu, že žalovaná dodala pouze dvě béžová křesla, vyzvala jí žalobkyně emailem z 4. 9. 2025 k dodání zbývajícího zboží nejpozději do 14 dnů. Žalovaná na email reagovala téhož dne tím, že věc byla předána obchodnímu oddělení ke zpracování (prokázáno emailovou komunikací žalobkyně a žalované). Vzhledem k tomu, že žalovaná zbývající zboží do uvedeného data nedodala, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2025 částečně od smlouvy v části týkající se koupě jídelních stolů a dopravy, manipulace a balicích materiálů a vyzvala žalovanou k vrácení částky 66 340 Kč do sedmi dnů ode dne obdržení výzvy. Žalované byla výzva do datové schránky doručena dne 11. 11. 2025 (prokázáno odstoupením od kupní smlouvy a výzvou k úhradě pohledávky včetně doručenky).5. Po právní stránce soud posoudil věc takto:Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 1978 o. z., zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.Dle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Účastnice uzavřely kupní smlouvu dle § 2079 o. z. na dodání nábytku. Žalobkyně žalované před dodáním předmětu koupě uhradila kupní cenu 83 860 Kč. Žalovaná nicméně dodala pouze nábytek za kupní cenu 17 520 Kč. S dodáním zbývajícího nábytku byla žalovaná v prodlení, žalobkyně jí však výslovně prodloužila dle § 1978 o. z. lhůtu k plnění o 14 dnů. Žalovaná ani v této lhůtě nábytek nedodala. Žalobkyně proto byla oprávněna částečně odstoupit od kupní smlouvy dle § 1978 o. z., přičemž povaha kupní smlouvy částečně odstoupení od smlouvy umožňuje, a požadovat vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. ve výši 66 340 Kč (odpovídající rozdílu mezi zaplacenou kupní cenou a mezi kupní cenou dodaného zboží), což také učinila. Žalobkyni též vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná dlužnou částku do data splatnosti dle odstoupení od smlouvy s výzvou k úhradě, tj. dne 18. 11. 2025, nezaplatila. Výše úroku se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 008,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 654 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 340 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání dne 24. 2. 2026) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 690 Kč ve výši 2 664,90 Kč.8. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za výzvu k plnění obsaženou v dopise ze dne 11. 11. 2025, neboť se nemohlo jednat o předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř., když výzva byla vtělena do hmotněprávního úkonu – odstoupení od smlouvy a teprve na jeho základě došlo ke vzniku nároku z bezdůvodného obohacení a zesplatnění pohledávky. V době zaslání výzvy tak pohledávka nebyla dosud splatná.