18 C 2/2026-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. K žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Částka byla vyplacena na účet žalovaného dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit úrokovou sazbu ve výši , Anonymizováno, % ročně. Úvěr se zavázal uhradit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných k , Anonymizováno, . dni každého kalendářního měsíce, počínaje , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to skrze informace poskytnuté žalovaným a prostřednictvím databáze , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Celkem uhradil částku , částka, do zesplatnění celého úvěru, po zesplatnění úvěru žalobce uhradil celkem , částka, . Žalovaná částka přestavuje dlužnou jistinu ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši , částka, s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok z úvěru z odpovídající dlužné částky od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný splatit činila , částka, . Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % p.a., a to ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, splatných k , Anonymizováno, . dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. RPSN činilo , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , dodatek č. , hodnota, k návrhu této smlouvy, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě , Anonymizováno, , splátkový kalendář, předsmluvní formulář k téže smlouvě, informace pro klienta k žádosti o úvěr, doklad o vyplacení úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání).5. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Zjistila, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , jeho měsíční výdaje činí celkem , částka, , přičemž z toho činí částka , částka, splátku , Jméno žalobkyně, . V registru , Anonymizováno, nemá žalovaný žádnou dlužnou částku po splatnosti. V rámci interního hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně přiznala žalovanému skóre , Anonymizováno, , čímž se žalovaný zařadil do , Anonymizováno, . kategorie klientů, tj. kategorie klientů s menším rizikem (hodnocení klienta, výpis záznamů z registru , Anonymizováno, ).6. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku , částka, (karta klienta ke smlouvě číslo , hodnota, ).7. Dne , datum, a dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, přičemž následně dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru (výzva k zaplacení ze dne , datum, a ze dne , datum, , oznámení o zesplatnění ze dne , datum, ).8. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní výzva ze dne , datum, ve spojení s podacím archem s otiskem razítka pošty , datum, ).9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný splatit činila , částka, . Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % p.a., a to ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . RPSN činilo , Anonymizováno, %. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný splatil celkem částku , částka, . Úvěr byl zesplatněn dne , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:11. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Soud uvedenou smlouvu kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovaný, na straně úvěrovaného, smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) a žalobkyně, na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud se primárně zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy.15. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel (v tomto případě žalobkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), a to na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně pak poskytne úvěr jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele daný úvěr splácet. Žalobkyně měla posuzovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).16. Pokud je úvěr poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout i bez návrhu. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).17. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice ve své žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nicméně toto zkoumání nebylo řádné. Žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného omezila pouze na tvrzení žalovaného, nevyžádala si výpis z účtu žalovaného, ani jiné důkazy, které by finanční situaci žalovaného osvědčily. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti tak žalobkyni chybí kromě dokladů o příjmech žalovaného (např. výplatní pásky, výpisy z účtu) rovněž i doklady o jeho výdajové stránce, např. doklady o výši plateb za bydlení, výpisy z účtu a jiné (v případě nájmu např. nájemní smlouva). Žalobkyně však v projednávaném případě neměla žádné informace ohledně jak příjmové, tak i výdajové stránky žalovaného a nemohla tak učinit informovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.18. V tomto směru lze žalobkyni odkázat na již bohatou judikaturu soudů vyššího stupně, jako např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde se mimo jiné uvádí, že „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit“. Stejně tak v této projednávané věci žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z ničím nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Fakt, že žalovaný prošel externími databázemi dlužníků b