22 C 228/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako původní věřitelky. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou , Anonymizováno, , na jejímž základě žalovaná čerpala , Anonymizováno, ve výši 100 000 Kč. Žalovaná , Anonymizováno, nesplácela, proto ho původní věřitelka zesplatnila. Žalovaná na úvěr neuhradila vůbec nic. Původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji a lustrací ve veřejných databázích.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednám v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.4. Soud se primárně zabýval žalobkyninou aktivní legitimací, v rámci které zkoumal, zda na ni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou. Z provedených důkazů soud učinil k této otázce následující skutková zjištění.5. Společnost , právnická osoba, ., uzavřela v únoru 2025 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Postupované pohledávky byly identifikovány v datovém souboru ve struktuře dle přílohy 2 smlouvy. Žalobkyně se zavázala informovat dlužníky o postoupení pohledávky podle vzoru v příloze 3 smlouvy na základě plné moci, kterou jí , právnická osoba, vystavila. Strany se zavázaly po každém postoupení pohledávek podepsat též prohlášení o postoupení pohledávek dle přílohy 6 smlouvy (smlouva o postoupení pohledávek).6. Žalobkyně dále soudu předložila společné prohlášení ve formě dle přílohy 6 smlouvy. V příloze k prohlášení je uvedena žalovaná (pod jménem , jméno FO, ) s celkovým dluhem 156 841,87 Kč. Prohlášení je podepsáno pouze žalobkyní, není podepsáno společností , právnická osoba, ., ačkoliv jsou na něm dvě kolonky pro předsedu představenstva a člena představenstva (společné prohlášení).7. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu (předžalobní výzva ze 4. 3. 2025 s podacím lístkem). Žalobkyně soudu předložila též oznámení o postoupení pohledávek ze stejného dne. V něm je na konci stránky uvedena společnost , právnická osoba, ., a má podobnou formu jako , Anonymizováno, výzva. Oznámení nemá formu oznámení dle přílohy 3 smlouvy o postoupení pohledávek (, Anonymizováno, o postoupení pohledávek ze 4. 3. 2025).8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.9. Soud z provedeného dokazování nemá za prokázané následující skutečnosti.10. Není prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně nepředložila datový soubor, kterou předpokládá druhá smlouva o postoupení. Společné prohlášení, které smlouva o postoupení též předpokládá, předložila nepodepsané původní věřitelkou.11. Není prokázáno, že společnost , právnická osoba, či žalobkyně informovaly žalovanou o postoupení pohledávky. Ostatně tuto skutečnost žalobkyně ani netvrdila, přičemž povinnost tvrzení předchází důkaznímu břemeni. Z oznámení o postoupení pohledávky není zřejmé, kdo a zda jej žalované odeslal. Oznámení nemá ani formu, kterou předpokládá smlouva o postoupení.12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.13. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala svoji aktivní věcnou legitimaci.14. Podle ustálené judikatury platí, že pokud žalobce (postupník) tvrdí a prokáže, že postupitel (původní věřitel) dlužníku oznámil postoupení pohledávky, dostačuje to k prokázání postoupení pohledávky a aktivní legitimace postupníka jako žalobce v soudním řízení a ve věci již není zapotřebí zkoumat či dokládat postupní smlouvy (usnesení Nejvyššího soudu z 31. 10. 2016, sp. zn. 29 NSČR 85/2015, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2193/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). Prokazuje-li však postupník ve sporu s dlužníkem svoji aktivní legitimaci existencí smlouvy o postoupení pohledávky (nikoliv oznámením o postoupení pohledávky postupitelem), pak je namístě, aby soudy platnost takové smlouvy o postoupení pohledávky posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024).15. V posuzované věci žalobkyně netvrdila, že by postoupení pohledávky žalovanému oznámila postupitelka (původní věřitelka) a takovou skutečnost soud nezjistil ani z provedeného dokazování.16. V takovém případě soudu nezbylo, než se zabývat aktivní věcnou legitimací žalobkyně posouzením postupní smlouvy. Soudu předložená smlouva přitom neobsahuje žádné přílohy obsahující specifikaci postupovaných pohledávek. Žalobkyně předložila pouze společné prohlášení, které však nepodepsala společnost , právnická osoba, , ačkoliv to předpokládá , Anonymizováno17. Soud tedy nemá za prokázané, že by došlo k postoupení žalované pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. Proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci.18. Svou neúčastí u soudního jednání se žalobkyně připravila o poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazů o své aktivní věcné legitimaci. Pokud se účastník jednání neúčastní soud „není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání“ (rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a z 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, obdobně též usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10).19. Na základě výše uvedeného tak soud žalobu zamítl (výrok I).20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, avšak zůstala zcela pasivní, v řízení neučinila žádný účelný úkon a žádné náklady jí tedy nevznikly (výrok II).