35 C 53/2026-37 – Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nahradit náklady řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, . Na jejím základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem , částka, , který byl následně zvýšen až na , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne , datum, . Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jednotlivých čerpáních a úhradách, rozkladu plateb na jistinu, úroky a poplatky a o složení uplatněného nároku. Předložila zejména záznam o posouzení úvěruschopnosti, přehled výběrových transakcí, rozklad plateb a záznam odchozí platby vztahující se k prvnímu účelovému čerpání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem , částka, . První čerpání bylo sjednáno jako účelové v částce , částka, k úhradě kupní ceny mobilního telefonu , Anonymizováno, , Anonymizováno, GB u obchodníka , právnická osoba, . Další čerpání mohl žalovaný uskutečnit platební úvěrovou kartou.4. Žalovanému byly dále umožněny hotovostní výběry z bankomatů v období od , datum, do , datum, v souhrnné výši , částka, . Společně s prvním účelovým čerpáním tak žalovaný čerpal celkem , částka, . Ze záznamu odchozí platby ze dne , datum, soud zjistil, že částka , částka, byla po uzavření smlouvy uhrazena přímo obchodníkovi , právnická osoba, . Žalovanému proto bylo na základě úvěrové smlouvy skutečně poskytnuto plnění v uvedené celkové výši.5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaný tak celkem uhradil , částka, . Žalobkyně uváděla, že z této částky bylo , částka, započteno na jistinu, , částka, na úroky a , částka, na poplatky.6. Ze záznamu o posouzení úvěruschopnosti a výpisu ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že totožnost žalovaného byla při sjednání úvěru ověřena občanským průkazem. Byly provedeny lustrace v registru , Anonymizováno, , insolvenčním rejstříku a registru , Anonymizováno, . Žalovaný při sjednání smlouvy uvedl, že pracuje jako řidič nebo pracovník v dopravě, jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , náklady na bydlení , částka, , měsíční splátky jiných úvěrů , částka, , nemá jiné závazky, je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Poskytovatel vyhodnotil rozdíl příjmů a výdajů částkou , částka, a předpokládanou měsíční splátku částkou , částka, . Žalovaný byl jako , Anonymizováno, evidován v živnostenském rejstříku7. Z téhož dokumentu však plyne, že k ověření těchto údajů nebyly použity výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele, výpis z bankovního účtu, nájemní smlouva, daňové přiznání, telefonické ověření u zaměstnavatele ani jiný přímý doklad o skutečných příjmech a výdajích žalovaného. Jako způsob ověření bylo označeno pouze ověření z příslušných databází a registrů. Žalobkyně ani její právní předchůdkyně konkrétní doklady o skutečných příjmech a výdajích žalovaného nevyžadovaly, nemají je k dispozici a v řízení je nedoložily.8. Soud dále zjistil, že žalobkyně tvrdila zvýšení disponibilního limitu až na , částka, , avšak nepředložila žádný konkrétní podklad o novém posouzení úvěruschopnosti žalovaného při tomto významném navýšení.9. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud shledal prokázanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámením o postoupení pohledávky.10. Na věc dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Poskytovatel je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i před změnou závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru, povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Při posuzování se hodnotí zejména poměr příjmů a výdajů, další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jeho majetek, závazky a dosavadní způsob plnění dluhů. Informace poskytnuté spotřebitelem musí poskytovatel ověřit přiměřeným způsobem a je-li to nutné, použít i nezávisle ověřitelné údaje. Poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s povinností poskytnout jej pouze při absenci důvodných pochybností o schopnosti spotřebitele jej splácet, je smlouva neplatná a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené svým možnostem.11. Soud vzal v úvahu judikaturní závěry, podle nichž povinnost poskytovatele úvěru nelze naplnit pouhým převzetím objektivně nepodloženého prohlášení spotřebitele o jeho majetkových poměrech ani samotnou lustrací registrů dlužníků. Posouzení musí být individuální a vycházet z dostatečně spolehlivých podkladů umožňujících reálné vyhodnocení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, zejména jeho příjmů a pravidelných výdajů. Neplatnost smlouvy však nezpůsobuje každé dílčí či pouze formální pochybení; rozhodující je, zda poskytovatel poskytl úvěr, ač při řádném posouzení existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele jej splácet.12. V projednávané věci žalobkyně prokázala provedení lustrací v registrech a existenci interního scoringového výstupu. Neprokázala však, že její právní předchůdkyně ověřila skutečný čistý příjem žalovaného (který v rozhodné době podnikal jako , Anonymizováno, zapsaná v živnostenském rejstříku), jeho náklady na bydlení, pravidelné životní náklady ani jiné pravidelné výdaje. Z registrů lze ověřovat zejména údaje o existenci závazků, jejich splácení nebo prodlení, nikoli však bez dalšího skutečnou výši příjmu spotřebitele a jeho pravidelných životních nákladů. Přitom právě tyto údaje byly pro posouzení schopnosti žalovaného hradit pravidelné splátky zásadní.13. Interní vyhodnocení založené na údajích sdělených žalovaným samo o sobě nenahrazuje ověření vstupních údajů. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by její právní předchůdkyně od žalovaného požadovala nebo z jiného zdroje opatřila doklady o pravidelných příjmech, výpisy z účtu, podklady o bydlení nebo jiné srovnatelně spolehlivé doklady. Předložený formulář naopak potvrzuje, že takové podklady použity nebyly. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by při následném významném zvýšení úvěrového limitu až na , částka, došlo k novému, samostatnému a řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného.14. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru ani při jeho významném navýšení. Za této situace nebylo možné dospět k závěru, že úvěr byl poskytnut při absenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného jej splácet. Úvěrová smlouva je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.15. Důsledkem neplatnosti smlouvy je povinnost žalovaného vrátit pouze skutečně poskytnutou jistinu. Žalobkyni proto nenáleží smluvní úroky, smluvní poplatky, smluvní pokuta ani další plnění založená neplatnou smlouvou. Pro vypořádání nelze vycházet z vnitřního rozúčtování přijatých plateb provedeného žalobkyní, jelikož právní titul pro započtení plateb na úroky, poplatky nebo smluvní sankci odpadl. Veškeré platby žalovaného je tudíž nutné započíst v plném rozsahu na poskytnutou jistinu.16. Žalovanému bylo poskytnuto celkem , částka, a žalovaný již uhradil , částka, . K vrácení proto zbývá , částka, . V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Ve zbývající části, tedy co do , částka, , byla žaloba nedůvodná, neboť požadovaná částka zahrnovala plnění, na něž žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikl nárok.17. Žalobkyně požadovala též úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tento nárok soud neshledal důvodným. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel požadovat úrok z prodlení, jen pokud řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně však po