46 C 209/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 622 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že mezi obchodní společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaným byla dne 17. 6. 2024 distančním způsobem uzavřena , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „, Anonymizováno, “), na jejímž základě žalovaný čerpal následující tranše úvěru: dne 17. 6. 2024 částku 14 000 Kč, dne 28. 8. 2024 částku 1 500 Kč, dne 26. 10. 2024 částku 1 300 Kč a dne 15. 11. 2024 částku 700 Kč. Původní věřitel před uzavřením , Anonymizováno, posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného a údajů získaných lustrací osoby žalovaného v příslušných registrech (CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI), nicméně žalobkyně již přímo v žalobě uvedla, že toto své tvrzení není schopna prokázat. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, až byl nakonec předmětný úvěr dne 16. 3. 2025 zesplatněn. Pohledávka za žalovaným vzniklá ze , Anonymizováno, byla později na základě , Anonymizováno, o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena žalobkyni. Ta v řízení nárokuje již zmíněnou částku 17 622 Kč sestávající z nesplacené jistiny , Anonymizováno, v částce 13 929 Kč a smluvního úroku kapitalizovaného částkou 3 693 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)., právnická osoba, řízení byl prokázán tento skutkový stav:5. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 17. 6. 2024 distančním způsobem uzavřena , Anonymizováno, . Žalovanému tak byl poskytnut k čerpání , Anonymizováno, rámec v částce 14 000 Kč. Minimální měsíční splátka činila částku 1 621 Kč, zápůjční úroková sazba pak dosahovala výše 80 % ročně při roční procentní sazbě nákladů (dále jen „RPSN“) ve výši 117,10 % (prokázáno: , Anonymizováno, ).6. Prostřednictvím svého , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , č. účtu, čerpal žalovaný následující tranše , Anonymizováno, : dne 17. 6. 2024 částku 14 000 Kč, dne 28. 8. 2024 částku 1 500 Kč, dne 26. 10. 2024 částku 1 300 Kč a dne 15. 11. 2024 částku 700 Kč (prokázáno: , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , Anonymizováno, původního věřitele ze dnů 17. 6. 2024, 28. 8. 2024, 26. 10. 2024 a 15. 11. 2024; , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na č. l. 16 a 21; , Anonymizováno, o , Anonymizováno, transakcích).7. Žalovaný sjednané měsíční splátky nehradil řádně a včas, neboť provedl toliko následující úhrady: dne 12. 7. 2024 částku 1 620 Kč, dne 16. 8. 2024 částku 1 666 Kč, dne 30. 9. 2024 částku 1 588 Kč, dne 16. 10. 2024 částku 1 562 Kč a dne 14. 11. 2024 částku 1 582 Kč. Původní věřitel proto žalovaného opakovaně upomínal, a nakonec předmětný , Anonymizováno, dne 16. 3. 2025 zesplatnil (prokázáno: , Anonymizováno, o , Anonymizováno, transakcích; , Anonymizováno, ze dnů 16. 1. 2025 a 13. 2. 2025; , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 16. 3. 2025).8. Pohledávka za žalovaným vzniklá ze , Anonymizováno, v částce 17 622 Kč byla na základě , Anonymizováno, o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o tomto postoupení informován a současně mu byla zaslána předžalobní výzva (prokázáno: , Anonymizováno, o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 + , Anonymizováno, postoupených pohledávek; , Anonymizováno, původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2025 + , Anonymizováno, výzvou z téhož dne + , Anonymizováno, lístkem z téhož dne).9. Po právní stránce soud věc posoudil takto:10. , Anonymizováno, je svou podstatou , Anonymizováno, o , Anonymizováno, dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž platí, že původní věřitel ji uzavíral coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z., zatímco, Anonymizováno, žalovaný tak činil coby spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. , Anonymizováno, poskytnutý žalovanému je tudíž úvěrem , Anonymizováno, ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o , Anonymizováno, úvěru (dále jen „Zákon“, k působnosti Zákona vizte § 4 Zákona). Podle § 86 Zákona měl tedy původní věřitel povinnost posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně žalovaného. Podstatou posouzení úvěruschopnosti je přitom podle odst. 2 uvedeného zákonného ustanovení zjistit, zdali bude spotřebitel schopen splácet sjednané splátky, k čemuž je nezbytné provést zejm. porovnání jeho příjmů a výdajů. , Anonymizováno, pak měl původní věřitel podle odst. 1 uvedeného zákonného ustanovení poskytnout žalovanému pouze tehdy, jestliže z takového posouzení nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného , Anonymizováno, splácet.11. Soud pak podle očekávání konstatuje, že žalobní tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem nebylo v řízení prokázáno, neboť žalobkyně již přímo v žalobě uvedla, že k tomuto žádnými důkazy nedisponuje. Soud proto nemohl učinit závěr, že úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem posuzována ve smyslu § 86 Zákona a v návaznosti na to shledal podle § 87 odst. 1 Zákona Smlouvu absolutně neplatnou.12. Nadto soud dodává, že , Anonymizováno, je absolutně neplatná též pro rozpor zápůjční úrokové sazby ve výši 80 % ročně a RPSN ve výši 117,10 % s dobrými mravy. Podle ČNB ARAD činila RPSN u , Anonymizováno, poskytnutých domácnostem na spotřebu v červnu 2024 toliko 9,35 %, úrokové sazby byly tudíž logicky ještě o něco nižší. Úroková sazba sjednaná , Anonymizováno, je tedy více než 8násobně vyšší. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je 2násobkem či 3násobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , Anonymizováno, a ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , Anonymizováno, ), nikoli 8násobkem.13. Podle § 87 odst. 1 Zákona je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se o speciální právní úpravu vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 o. z. Současně jde též o soukromoprávní sankci postihující poskytovatele úvěru. Ten má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, dohodnuté mezi účastníky nebo určené soudem. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne poskytovateli úvěru až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 Zákona (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).14. Soud proto přiznal žalobkyni, jíž byla předmětná pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena, nárok na zaplacení částky 9 482 Kč odpovídající nesplacené jistině úvěru, neboť žalovaný čerpal celkem částku 17 500 Kč a uhradil celkem částku 8 018 Kč (způsob jakým byly úhrady původním věřitelem započteny je vzhledem k absolutní neplatnosti , Anonymizováno, lhostejný). Zjistit dobu, v níž by bylo v možnostech žalovaného tuto částku vrátit, bylo v daném případě nemožné. Žalovaný byl po celý průběh řízení pasivní. Soudu je ovšem z jeho vlastní činnosti známo, že toto řízení není jediné, které bylo/je s žalovaným (v totožném procesním postavení) vedeno ohledně nároků různých věřitelů vzniklých z konkrétních smluv o , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Soud proto dospěl k závěru, že není účelné stanovovat žalovanému jinou lhůtu k plnění, než tu podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Lhůta velkorysejší by v daném případě nikterak nezvýšila pravděpodobnost toho, že žalovaný uloženou povinnost dobrovolně splní. Maximálně by snížila šanci, že se žalobkyně dané částky příp. domůže aspoň v exekučním řízení.15. Co do zbytku v částce 8 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 929 Kč od 17. 3. 2025 do zaplacení pak soud žalobu, pro absolutní neplatnost , Anonymizováno, , zamítnul.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 199,26 Kč, přičemž tato částka představuje , právnická osoba, % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,19 %). Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 622 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. K aplikaci § 14b a. t. soud přistoupil, neboť žaloba je podána na ustál