12 C 79/2017-304 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 400 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od 26. 12. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky [právnická osoba], s.r.o. (od 1. 7. 2013 [právnická osoba] a od 1. 6. 2014 [právnická osoba]), zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 10. 4. 2014 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona a následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 13 až § 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), respektive v případě, že k neoprávněnému odběru došlo po 1. 4. 2011 v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nová vyhláška“). Kontrolou odběrného místa [číslo] [obec], [ulice a číslo], techniky dne 10. 4. 2014 byla v odběrném místě zjištěna neměřená odbočka, která napájela pěstírnu marihuany umístěnou v rodinném domě. Neměřená odbočka byla provedena připojením kabelu CYSY 4 x 25 mm2 prořezávacími svorkami na hlavní domovní vedení, ještě před hlavním jističem 3 x 25A a elektroměrem. Neoprávněné napojení bylo provedeno vybouráním zadní stěny zděného pilíře, kde vedlo hlavní domovní vedení a tento neměřený kabel dále vedl po zemi a přes průraz ve zdi domu na chodbu. Zde byl zapojen do podružné pojistkové skříně osazené pojistkami 3 x 63 A. Dále byla neměřená elektřina rozvedena na všechny spotřebiče pěstírny. Po zapnutí spotřebičů byly změřeny průtoky proudu L1 = 82,1 A, L2 = 98,8 A, L3 = 99,7 A. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr zdokumentován a odstraněn. Pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit možný příkon, tzn. technicky dosažitelnou spotřebu. Výpočet příkonu je 0,23 kV x 3 fáze x 63 A = 43,47 kW. Takto zjištěná hodnota příkonu se v souladu s vyhláškou následně vynásobila dobou denního využití, počtem dnů trvání neoprávněného odběru a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se rovná 43,47 kW x 24 hod/den x 330 dní x 0,2 x 5, 6397737 Kč/kWh tj. 388 334 Kč po zaokrouhlení na celé koruny dolů. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Ty byly vyčísleny v daném případě dle ceníku dodavatelské společnosti 11 721 Kč vč. DPH, což je součin hodinové sazby za práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo, součin sazby v Kč/km a ujeté vzdálenosti, a dále v případě podezření na zásah do měřidla jde o částku za vypracování znaleckého posudku, částku za přezkoušení elektroměru, autorizovaným metrologickým střediskem, dle přesného rozpisu úkonů ve stanovení celkové náhrady škody. Fakturou č. 9227124043 byly účtovány tyto náklady dne 7. 5. 2014. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 400 055 Kč, a to za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 388 334 Kč vč. DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 721 Kč vč. DPH, které byly vyúčtovány fakturou č. 9625003622 vystavenou dne 4. 12. 2014, splatnou 25. 12. 2014, která byla žalované doručena. Tato ji však dosud nezaplatila a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši počínaje dnem následujícím po dni splatnosti faktury, a to 26. 12. 2014 do zaplacení. Žalobce doplnil své tvrzení po poučení soudu dle § 118a o. s. ř. tak, že žalovaná porušila své povinnosti ve smyslu § 28 odst. 5 písm. e) energetického zákona a dále porušila svou prevenční povinnost zákazníka ve smyslu § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona, když až následně má povinnosti vlastník nemovitosti a pak teprve další subjekty. Žalobce rovněž citoval z rozsudku sp. zn. 31 Co 250/2013 Krajského soudu v Praze, který uvedl, že byla správně odpovědnost žalovaného v dané věci posouzena jako objektivní odpovědnost. Za stavu, kdy v řízení byl prokázán odběr elektřiny měřícím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byla tak naplněna skutková podstata neoprávněného odběru, nelze uplatněný nárok na náhradu škody posuzovat z hlediska ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, jež by vznikla porušením povinnosti odběratele pečovat o měřící zařízení ve smyslu § 420 obč. zák. Základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle uvedených zvláštních právních předpisů viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2768/2004 nebo sp. zn. 25 Cdo 229/2008. Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy, které je však ústavně přípustné, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Skutečnosti v testu proporcionality obstály i ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 202/06. Nárok tak nelze shledat v rozporu s dobrými mravy. Žalobce trvá na tom, že žalovaná porušila v dané věci svoji povinnost ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 a § 28 odst. 5 energetického zákona jako majitelka nemovitosti a zákaznice dne 10. 4. 2014 v 17:30 hodin byly změřeny průtoky proudu a 11. 4. 2014 v ranních hodinách došlo k opětovnému kontaktování žalobce Policií ČR, a to v souvislosti se zajištěním vnitřního vybavení a přesné podoby napojení odběrného místa. Žalobci sice nebyla známa doba vzniku neoprávněného odběru, nicméně v takovém případě dle platné legislativy může žalobce určit počátek neoprávněného odběru hranicí předposledního pravidelného odečtu provedeného odečítačem, nejdéle však 2 roky zpětně. Proto ohraničil žalobce dobou platnosti nájemní smlouvy. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž podala řádně a včas žalovaná odpor, ve kterém argumentovala tím, že žaloba žalobce je nedůvodná. Žalovaná není pasivně legitimována ve věci, neboť žádný elektrický proud žalobci nelegálně neodcizila. Odcizila jej třetí osoba před měřícími hodinami, za což nenese žalovaná odpovědnost, naopak sama žalovaná se stala obětí trestného činu. V případě, že by byla žalovaná pasivně legitimována, žalobce svůj nárok nikdy průkazně nevyúčtoval a žaloba je tak předčasná, když faktura dosud není splatná, neboť neplyne z ní, jaké množství čeho bylo fakturováno (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 803/2002 a sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Žalovaná proto uplatňuje vzájemný návrh do výše částky, která je požadována žalobcem proti žalované. Ke zjištění škody nemohlo dojít 10. 4. 2014, neboť policejní zásah proběhl až dne 11. 4. 2014, přičemž žalobce poskytoval součinnost Policii ČR, když už v lednu 2014 žalobce upozornil na poruchu způsobenou nadměrným odběrem elektrické energie s podezřením na pěstírnu marihuany Policii ČR. Žalobce 4 až 5 měsíců věděl o nestandardním odběru elektrického proudu v domě žalované a tuto neinformoval, čímž porušil dobré mravy, ale i zákon ve smyslu § 415 obč. zák. a § 2901 a násl. o. z., neboť žalobce musel jako odborník vědět, že mu vzniká ilegálním odběrem elektrické energie škoda, a to z důvodu protiprávního jednání třetí osoby, za kterou jako odborník nikdy nepovažoval žalovanou. Žalobce věděl, že žalované vzniká škoda, kterou bude muset zaplatit žalobci, a proto nečinil žádné kroky k odstranění protiprávního stavu, což je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 6 o. z. a § 8 o. z. Žalovaná má za to, že náhrada škody je možná vymáhat jen tehdy, pokud je mezi škodou a protiprávním jednáním škůdce příčinná souvislost, která však v dané věci chybí, neboť žalovaná se nedopustila jakéhokoli protiprávního jednání. Nelegálně elektrickou odbočku provedl pachatel, z krádeže elektrické energie měl zisk pachatel, osoba, která měla jednat ve smyslu § 2901 o. z., byl žalobce a osobou, která měla podle § 158 tr. řádu zahájit trestní řízení pro krádež elektrické energie, k čemuž nedošlo, byla úřední osoba, přičemž tato úře