12 C 381/2020-19 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 16 100 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným dne 30. 10. 2017. Žalovaný převzal peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobce 10 000 Kč s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla splatná dne 10. 12. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele právní předchůdkyně žalobce posoudila na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když uhradil pouze 1 300 Kč a naposledy zaplatil dne 25. 11. 2017. Právní předchůdkyně žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], SE postoupila žalobci pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávek činila dlužná jistina částku 10 000 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 444,85 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 655,15 Kč. Ačkoli byl žalovaný upomínán, na dlužnou částku ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ve spojení se smluvními podmínkami a kartou zákazníka vyplývá, že žalovaný uzavřel dne 30. 10. 2017 se [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], SE smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], SE před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného a to pracovní smlouvou a složenkami dokládající příjmy. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], SE poskytla žalovanému úvěr v částce 10 000 Kč v hotovosti, přičemž žalovaný tuto částku při podpisu smlouvy v hotovosti obdržel. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se pak žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, když první splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobce celkem 1 300 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně přílohy, tj. seznamu pohledávek a ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a dokladem o odeslání ze dne 13. 12. 2019 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], SE na žalobce, přičemž právní předchůdkyně žalobce informovala o této skutečnosti žalovaného dopisem ze dne 29. 11. 2019 a zároveň ho vyzvala k uhrazení dlužné částky. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 včetně dokladu o odeslání ze dne7. 5. 2020 vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 14. 5. 2020, a to z důvodu neuhrazeného závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. 6. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný dluží žalobci celkem částku 16 100 Kč a žalobě proto bylo vyhověno jako zcela důvodné podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 7. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle §142 odst. 1 o. s. ř. Soud při rozhodování o výši nákladů řízení vycházel ze zjištění, že řízení bylo zahájeno návrhem zjevně podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za celkem 3 úkony právní služby, z toho 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11, odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za celkem 3 úkony právní služby, a to 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř., a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; celkem tedy náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce.