9 C 188/2021-41 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 18 343 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že žalované v období od 21. 5. 2018 do 22. 5. 2018 poskytla zdravotní služby, přičemž žalovaná nebyla v tomto období účastna na zdravotním pojištění dle zákona č. 48/1997 Sb. a proto žalované vznikla povinnost uhradit náklady vynaložené na její vyšetření. Náklady za poskytnuté zdravotní služby činily 18 343 Kč. Žalovaná dne 22. 5. 2018 uznala svůj dluh vůči žalobkyni. Dlužnou částku však žalovaná neuhradila, a to ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo nároku žalobkyně v celém rozsahu vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byla upozorněna, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listiny Souhrn chorobopisu – zpráva ošetřujícímu lékaři ve spojení s listinou Individuální účet ZP bylo zjištěno, že žalovaná byla v období od 21. 5. 2018 do 22. 5. 2018 hospitalizována u žalobkyně. V rámci hospitalizace byly žalované poskytnuty zdravotní služby, přičemž náklady léčby činily 18 343,20 Kč. 5. Z ověření platnosti pojištění bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v období hospitalizace u žalobkyně pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. 6. Z uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaná dne 22. 5. 2018 uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 18 343,20 Kč, a to co do jeho důvodu a výše. Žalovaná se zavázala dluh uhradit ve lhůtě 7 pracovních dnů od doručení výzvy k úhradě. 7. Z výzvy k plnění ze dne 2. 8. 2018 ve spojení s výzvou k plnění ze dne 23. 10. 2018 a výzvou k plnění ze dne 28. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná byla v období od 21. 5. 2018 do 22. 5. 2018 hospitalizována u žalobkyně, přičemž v rámci této hospitalizace jí byly poskytnuty zdravotní služby. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla v období hospitalizace pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla jí povinnost za poskytnuté zdravotní služby uhradit částku 18 343,20 Kč. Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do jeho důvodu a výše, a to písemně, dne 22. 5. 2018. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila. 9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Jelikož žalobkyně prokázala, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 18 343,20 Kč, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to podle § 2053 o. z. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádný důvod pro její prodloužení. 11. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby, výzva k plnění) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 400 Kč.