4 C 111/2021-94 — Okresní soud v Písku

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne 6. 8. 2021 domáhají určení, že žalovaná není vlastníkem ½ nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnili tím, že otec žalobkyně a tchán žalobce [příjmení] [jméno] daroval jednu polovinu předmětných nemovitostí žalobkyni, ohledně druhé poloviny nemovitostí se nepodařilo žalobcům získat v roce 2014 úvěr, a proto se žalobce ústně domluvil se svou matkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], že nabyde dočasně do svého vlastnictví druhou polovinu nemovitostí za prostředky z hypotečního úvěru, který jí byl následně poskytnut, s tím, že až bude žalobce schopen splnit podmínky požadované bankou pro poskytnutí hypotečního úvěru, vyplatí zbývající jistinu hypotečního úvěru [jméno] [celé jméno žalobkyně], která pak převede své vlastnické právo na žalobce za cenu jistiny bez dalšího navýšení. Dne 7. 10. 2014 byla uzavřena kupní smlouva mezi [jméno] [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] ohledně druhé poloviny předmětných nemovitostí. Poté, co se ekonomická situace žalobců zlepšila, podepsal dne 9. 1. 2019 žalobce s [právnická osoba] smlouvu o úvěru na vyplacení úvěru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] však ústní dohodu porušila, když odmítla převést polovinu předmětných nemovitostí na žalobce a následně uzavřela kupní smlouvu se žalovanou, která o ústní dohodě mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobkyně] v tu dobu věděla a jednala tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, nikoli v dobré víře. Žalobci po poučení soudem doplnili, že naléhavý právní zájem na určení, které vymezili v petitu žaloby, spatřují ohledně žalobkyně v tom, že tato je vlastníkem druhé poloviny nemovitostí a má zájem na tom, aby ústní dohoda mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla naplněna, a ohledně žalobce v tom, že tento je oprávněný dle ústní dohody požadovat po své matce [jméno] [celé jméno žalobkyně] splnění závazků z této dohody. Dle žalobců naléhavý právní zájem spočívá v tom, že je potřeba postavit na jisto, kdo je vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí a zda došlo k porušení ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí s odůvodněním, že uzavřela řádnou kupní smlouvu s předchozí vlastnicí jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V kupní smlouvě byla ujištěna, že prodávající neučinila žádná právní jednání směřující k převodu nemovitostí na jiného. V době jednání a přípravy kupní smlouvy nebyla na předmětném listu vlastnictví vyjma zástavního práva k zajištění úvěru [jméno] [celé jméno žalobkyně] zapsaná žádná právní vada, poznámka spornosti či oznámení o podané žalobě. Tvrzení žalobců, že věděla o ústní dohodě, je dle žalované zcela nepravdivé, žalobcem o existenci ústní dohody informována před podpisem kupní smlouvy nebyla. Dle žalované není ani zřejmé, kdo měl být subjektem tvrzené dohody, zda pouze žalobce nebo i žalobkyně. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z toho důvodu, že žalobci nemají na určení neexistence vlastnického práva naléhavý právní zájem, neboť požadované určení by nevedlo k zápisu do katastru nemovitostí, který by vnesl do jejich právního postavení jistotu. U žalobkyně je požadované negativní určení opřené pouze o její tvrzení, že je vlastníkem druhé ideální poloviny nemovitostí, zcela nedostačující, neboť její právní postavení v rovině existence věcného práva je stále stejné, ať je druhým spoluvlastníkem ten či onen. Žalobce se požadované určení nedotýká vůbec, protože není v žádném vztahu se žalovanou, a i kdyby se domníval, že je tomu jinak, požadované určení to nevyřeší a žádnou právní jistotu do jeho postavení nevnese. Navrhované určení navíc není ani způsobilé zápisu do katastru nemovitostí. 3. Z kupní smlouvy ze dne 7. 10. 2014 vyplývá, že [příjmení] [jméno] prodal [jméno] [celé jméno žalobkyně] jednu ideální polovinu pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] za kupní cenu 2 100 000 Kč s tím, že částka 2 060 000 Kč měla být uhrazena z úvěru poskytnutého kupující od [právnická osoba] Dle prohlášení prodávajícího kromě zástavního práva k zajištění tohoto úvěru nevázly na předmětu převodu k datu podpisu smlouvy žádné závady a závazky. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (1. a 8. strany z celkem 8 stran) soud zjistil, že dne 9. 1. 2019 se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalobci [celé jméno žalobce] hypoteční úvěr ve výši 1 850 000 Kč zajištěný polovinou předmětných nemovitostí. 5. Z kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021 vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] převedla svůj spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny na předmětných nemovitostech na žalovanou za kupní cenu 1 800 000 Kč, když z kupní ceny měl být splacen úvěr u [právnická osoba], čímž mělo dojít k zániku zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech. [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve smlouvě prohlásila, že ohledně předmětu převodu neučinila ke dni uzavření smlouvy žádné právní jednání směřující k převodu vlastnického práva na jinou osobu a že proti ní nejsou vedena žádná soudní či jiná řízení, která by mohla mít za následek omezení vlastnických práv k předmětu převodu. 6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [číslo] [číslo] se podává, že jako vlastník poloviny předmětných nemovitostí byla do katastru nemovitostí zapsána žalovaná, a to na základě kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021. Zápis byl proveden dne 22. 3. 2021 a právní účinky zápisu nastaly ke dni 17. 2. 2021. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 13. 1. 2022, a to [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] bylo zjištěno, že vlastníkem jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí je žalobkyně [celé jméno žalobkyně] na základě nabývacího titulu - darovací smlouvy ze dne 15. 6. 2016 a vlastníkem druhé ideální poloviny předmětných nemovitostí je žalovaná [právnická osoba] na základě nabývacího titulu - kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021. Předmětné nemovitosti nejsou zatíženy žádnými věcnými právy, nejsou zde žádné poznámky, plomby a upozornění. 8. Ze spisu sp. zn. 9 C 63/2021 vyplývá, že u Okresního soudu v Písku je vedeno řízení o nahrazení projevu vůle, zahájené dne 9. 3. 2021 podáním žaloby, kterou se žalobce [celé jméno žalobce] domáhá, aby žalované [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvu ohledně poloviny předmětných nemovitostí. 9. Soud zamítl veškeré ostatní účastníky navržené důkazy pro nadbytečnost s ohledem na dále uvedené skutečnosti. 10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 11. Soud se s ohledem na charakter žaloby nejdříve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení. 12. Jelikož se žalobci domáhali žalobou podle § 80 o.s.ř. určení neexistence vlastnického práva žalované, resp. určení, že žalovaná není vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí, aniž by tvrdili a prokazovali naléhavý právní zájem na tomto určení, soud je při ústním jednání konaném dne 13. 1. 2022 poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na určení, které žalobci vymezili v petitu žaloby, tak, aby z těchto skutečností a důkazů vyplývalo, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, jinak se vystavují nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobci doplnili, že naléhavý právní zájem na určení spatřují ohledně žalobkyně v tom, že tato je vlastníkem druhé poloviny nemovitostí a má tak zájem na tom, aby ústní dohoda mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla naplněna, a ohledně žalobce v tom, že tento je oprávněný dle ústní dohody požadovat po [jméno] [celé jméno žalobkyně] splnění závazků z této dohody. 13. V ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu je konstantně přijímán závěr, že žalobce nemá na negativním určení vlastnického práva naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. (srov. rozsudek NS z 28. 5. 2003 sp. zn. 22 Cdo 767/2002, usnesení NS z 27. 11. 2013 sp. zn. 29 Cdo 3431/2012). Určovací žaloba je preventivního charakteru a místo má jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Uvedenému pojetí ur